Za českou zvěří jezdí lovci z celé Evropy. Myslivecký byznys plní kasu Lesů ČR (byznys.ihned.cz)

Komerční lovy v českých lesích lákají stále více zájemců z Evropské unie i zpoza jejich hranic. Nájmy honiteb ale dramaticky rostou a to by mohlo stávající trend zastavit.

Lov zvěře je součástí myslivosti. Kdo si chce v Česku na lov vyrazit, nemusí rovnou vlastnit revír. Za poplatek se může vydat do vyhrazené  honitby na lov. Co lidi na komerčních lovech přitahuje? "Je to  společenská událost, koníček i vášeň," popisuje majitel lovecké agentury  Aleš Benda.

"Cena za poplatkový odstřel se určuje dohodou mezi  lovcem a uživatelem honitby," vysvětluje Jan Žáček, tiskový mluvčí ministerstva zemědělství. Ceny se tak můžou lišit mezi jednotlivými  revíry. Je možné zaplatit na konci dne ulovenou zvěř, nebo také paušál,  kde je ale riziko, že odejdete s nepořízenou, přestože zaplatíte.

Například za jednoho bažanta podle velikosti zaplatíte od  250 do 600 korun. Paušál pak vyjde třeba na tři až pět tisíc korun na lovecký  den. "Pokud takové lovy zprostředkovávají jiné subjekty, jistě si   připočítávají k ceně stanovené uživatelem honitby svoji provizi,"   upřesňuje  Žáček.

Povinnosti
Kdo chce lovit zvěř, musí splňovat několik požadavků. Musí mít u sebe lovecký lístek, který garantuje splnění kvalifikačních předpokladů. Zákon o myslivosti (č. 449/2001 Sb.), který se této problematice věnuje, taky požaduje povolenku k lovu, kterou vydává uživatel honitby, pojištění pro výkon práva myslivosti a pokud se loví se zbraní, také zbrojní průkaz a průkaz zbraně.

Popularita v zahraničí
Největší zájem o komerční lovy je mezi zahraničními návštěvníky. "Většina mých klientů je ze zahraničí," vysvětluje Benda. "Přijíždějí z Německa, Rakouska, Belgie, Dánska, ale i ze severských států. Přibývá lovců z Ruska nebo nově z Chorvatska a Srbska. Myslivecká veřejnost je široká. Na společném lovu si porozumí například i Rus s Němcem, neohlížejí se na dřívější bariéry, ale mají společného koníčka," vypočítává myslivec.
Zahraniční lovce lákají do Česka vyhlášené myslivecké tradice a rozmanitost zvěře. "Potkají se tady s jelenem evropským, jelenem sikou, muflonem, černou zvěří a dalšími. V zahraničí to  většinou takto rozmanité není," objasňuje Benda.
Výše nájmů astronomicky roste
Dodnes byl lov za poplatky vzmáhajícím se trendem, jeho obliba rostla téměř po celé Evropské unii i za jejími hranicemi. Přesto ale hrozí, že se vývoj dramaticky změní. "Předpokládám, že tohle je posledních deset let myslivosti kvůli tomu, jakým způsobem se dnes pronajímají honitby. Výše nájmů z honitby se zdražuje řádově o stovky až tisíce procent za rok," vysvětluje Benda.
Aleš Benda se minulý týden účastnil dražby revíru. "Dosavadní členové za jeho roční pronájem platili 60 tisíc korun. Nový nájemce bude ale platit za ten samý revír 800 tisíc korun a víc zvěře mu tam nepřibude," popisuje Benda svoji zkušenost.
Narostl počet lidí, kteří chtějí mít svůj revír. Zdražení nájmů revírů bude mít dopad i na ceny poplatkových lovů a mezinárodní zájemce tak může odradit. Už dnes jsou levnější revíry v zahraničí než u nás. "Na druhé straně to znamená obrovský nárůst na financích pro Lesy ČR jako státní podnik. Ročně se teď řádově platilo za pronájem honiteb asi 190 milionů. Teď to bude kolem dvou až dvou a půl miliardy," odhaduje Benda.

Myslivost není jenom lov
Ministerstvo zemědělství ale upozorňuje, že by byla zásadní chyba zaměňovat komerční lov za synonymum myslivosti. "Lov je pouze jednou z činností, které jsou součástí výkonu práva myslivosti. To zahrnuje nejen chov zvěře, čili zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře, úprava početních stavů zvěře na optimální stav, ale i ochranu životních podmínek zvěře, náhradu za škody působené zvěří na lesních a zemědělských kulturách a pozemcích, což je mnohdy nejen časově, ale i finančně značně nákladné," vysvětluje Žáček. Komerční lov je pak pouze jednou z možností uživatele honitby, jak získat finanční prostředky na výkon práva myslivosti.
Benda se přesto obává, že nájemce revíru vydraženého za velkou sumu zvěř na místě  rychle vydrancuje a zdecimuje. "Zvěř je národní bohatství, o které by se měl starat stát, ten se ale stará  hlavně o to, zda vybere nájmy a naplní kasičku," uzavírá Benda.