Myslivci se sešli ke zkoušce zbraní (Moravskoslezský deník)

Břidličná
Tento týden se myslivci dočkají. Od 16. května se mohou lovit srnci. Už před tímto datem mnozí myslivci obcházejí revír a sledují, kde jaký srnec vytahuje z úkrytů a kde se pohybuje. Od počátku je třeba zaměřit se na průběrný odstřel, kdy se loví srnci nevhodní pro další reprodukci. Zejména to platí pro mladé roční srnce, takzvané knoflíkáče či paličkáče. Pro myslivce to sice není zajímavá trofej, ale jejich odstřelem zabrání tomu, aby tito srnci svůj špatný genetický potenciál předávali dál.
Před začátkem lovu srnců je také vhodné ověřit si, jak přesně střílí kulovnice. A tak se minulý pátek sešla parta dobrých kamarádů z mysliveckého sdružení Zlatý jelen ze Světlé Hory na Bruntálsku. Společně se vypravili na střelnici v nedaleké Břidličné, kde přesnost svých kulových zbraní ověřili při střelbě do terče. Pak si přesnou mušku ještě vyzkoušeli i při střelbě brokovnicemi na asfaltové terče v takzvaném loveckém kole. Na střelnici je sedm stanovišť v půlkruhu a dvě věže, vysoká a nízká, z nichž se vrhačkami vypouštějí asfaltové terče - také se jim říká holubi.
Když je odstříleno, kamarádi si sednou na terasu před chatou, z udírny vytáhnou klobásy, ohřejí guláš a mají čas na povídání. Hodnotí své střelecké výkony, vzpomínají na lovecké zážitky a probírají také osud své honitby.

Kdo jiný než myslivci?
"Za čtrnáct dní musíte přijet k nám do Světlé Hory, v sobotu máme v obci u rybníka soutěž ve vaření kotlíkového guláše," zval Josef Svoboda na jednu z pláínovaných akcí, kterou u nich v obci v sobotu 25. května pořádají. Je to vždy pořádná zábava pro soutěžní týmy i diváky, kteří pak guláše ochutnávají. "Přemýšlím, že vezmu dva tři kamarády a přijdeme," uvažoval Bohouš Kadlík. Vždyť kdo jiný než myslivci umějí uvařit výborný guláš? Brzy se rozproudí zábava. Bohouš Kadlík vzpomíná na vojnu a vypráví historku o tom, jak byl kdysi dávno u pohraničníků a do Rakouska chodili na pivo. To mu ale nechce další myslivec, Tomáš Kapler, věřit. "Ty mi chceš namluvit, že jste si za bolševika jen tak prošli těmi zadrátovanými hranicemi, pověsili někam samopaly a šli si sednout do hospody? Čím byste tam platili?" odmítal uvěřit historce. "Však nás za to taky zavřeli, seděl jsem v Brně," přesvědčoval ho Kadlík. Řeč se stočí i na politiku.
"Vzpomínáte si na pořad Lovy beze zbraní? Čtu zrovna knížku příhod z toho pořadu. Je to už dávno, co ho dávali v televizi, možná tak třicet let," snaží se další z kamarádů odvést řeč od politiky k myslivosti. Protože je příjemnější bavit se o tom, co je jim všem blízké a co mají rádi.
"Já ty chlapy, co tam vystupovali, znal. Taky jsem seděl u toho krbu, kde se to točilo," zavzpomínal na legendární myslivecký pořad další z myslivců, Zdeněk Hublík. A tak se zase stočí řeč k lesu a zvěři a blížícímu se termínu začátku lovu srnců a pokračuje, dokud se nerozjedou do svých domovů.