Šelmy mizí. Čí je to vina? (Valašský deník)

Ochránci přírody viní pytláky. Myslivci tvrdí, že vlci, rysi, medvědi nemají dost prostoru

Beskydy, Valašsko
Velkým šelmám se v Beskydech nedaří. Jejich poslední sčítání na přelomu února a března potvrdilo, že počty rysů, vlků i medvědů v posledních letech stagnují, či se dokonce snižují. Ochránci přírody jsou přesvědčeni, že za nízkými počty šelem stojí pytláci. "Všude, kde velké šelmy žijí, je pytláctví zásadní problém. Dnes, v horských lesích s mnoha cestami a stále dokonalejší loveckou technikou, je mnohem jednodušší," uvedla zooložka Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy, která mapování každoročně koordinuje.
Podle hrubého odhadu ochránců žije nyní v Beskydech kolem deseti rysů a tři vlci. Výskyt medvěda se prokázat nepodařilo. Loni přitom ochranáři našli stopy pěti vlků, pohyb medvěda zaznamenaly fotopasti.
Co se vlků konkrétně týče, počty těch beskydských podle Bartošové přímo ovlivňuje jejich stav na Slovensku. "Tady také dlouhodobě čelí vysokému tlaku lovců," řekla zooložka. Nižší je i počet rysů. Přitom rys je na tom v CHKO Beskydy ze všech tří druhů velkých predátorů relativně nejlépe. "Je nejpočetnější a jediný, který se zde v současné době prokazatelně rozmnožuje," řekla Dana Bartošová.
Podle ochránců přírody jsou velké šelmy nenahraditelné pro zachování přírodní rovnováhy v lesích. "Pokud si však náš stát neporadí s pytláctvím na vzácných a chráněných šelmách, přijdou veškeré vynaložené peníze na jejich ochranu nazmar," varovala Dana Bartošová.
Na konkrétní důkazy o pytláctví však ani ochránci přírody nenarážejí příliš často, i když mají k dispozici různě staré fotografie upytlačeného rysa či zbytků medvěda i snímky mrtvých vlků. "Pytláctví je hodně anonymní. Nikdo o něm nechce mluvit. Čas od času se o něm spíše náhodně dozvídáme," netajila Dana Bartošová.

Okres má 100 tisíc hektarů, plocha více šelem neuživí
Podle jejích slov se ochránci snaží spolupracovat i s myslivci. "Chtělo by to změnu mysliveckého hospodaření. Když byly státní honitby, nebyli lidé tolik zaangažovaní na trofejích. Myslivci to neradi slyší, ale i mezi nimi může být pytlák," poznamenala.
Myslivci s ochránci jejich názor na pytláctví ale nesdílejí. "Osobně to nemohu potvrdit. Navíc nemohu mluvit za myslivce a držitele zbraní, kteří u nás nejsou organizovaní," reagoval jednatel Okresního mysliveckého spolku Vsetín Jan Janoušek.
Zároveň nabídl jiné vysvětlení, proč se počty velkých šelem nezvyšují. Každé zvířemá podle něj své teritoriální nároky a vyžaduje určitou potravní nabídku. "Pár lišky potřebuje teritorium zhruba pět set hektarů, rys čtyři až pět tisíc hektarů, smečky vlků i patnáct tisíc hektarů," vysvětlil Janoušek.
Náš region podle něj nabízí zhruba 100 tisíc hektarů volné plochy. Počty šelem proto není možné navyšovat donekonečna.
Dalším výrazným faktorem, který šelmy a zvěř vůbec limituje, je novou zástavbou se rozšiřující obce, doprava a činnost člověka. "My bychom si tady šelmy i přáli. Ale například ze Slovenska už se k nám prakticky nedostanou,"uvedl Janoušek s tím, že jeden z posledních koridorů v Karolince prakticky uzavřela právě zástavba.

Pytlačení jen výjimečně
Ani policisté nezaznamenávají případy pytláctví příliš často. Naopak, pouze ojediněle. Letos vedou v patrnosti pouze jediný případ. A ten se navíc netýká velkých šelem. "Jako možné pytláctví s trestní sazbou od šesti měsíců do pěti let vyšetřujeme lednový nález torza srnce v křoví u odbočky do Vesníku ve Vsetíně," uvedla vsetínská policejní mluvčí Lenka Javorková. Hlavu zvířete a zbytky těla objevili dopravní policisté. Přivolaný myslivecký hospodář nedokázal určit, jakým způsobem byl kus uloven. Stopy po střelné ráně neobjevil. "Je také možné, že srnce někdo srazil autem. Poté si vzal, co potřeboval a zbytek nechal u silnice," navrhla Javorková.