Krkavce můžeme mít za biologickou ochranu (Krnovské noviny)

JESENÍKY
Pokud by skutečně v Jeseníkách útočili krkavci na bezbranné ovce, je každá rada chovatelům těžká, míní ornitolog Peter Baláž z Karlova pod Pradědem. Krkavci jsou přitom ptáci nejen inteligentní, ale i chránění.

Případ krkavců útočících a vyklovávajících na Královéhradecku ovcím oči a jazyky odvysílala nedávno televize Nova. Krkavci si prý troufnou i na celé stádo ovcí. To jehně, které má smůlu, skončí celé rozklované. "Věřím, že se to stalo, i když neodvysílali žádný záběr, na kterém by slétl krkavec na jehně a začal klovat. I když takový záběr bych snad ani nechtěl vidět," řekl k problematice ornitolog Peter Baláž. Každá rada farmářům k ochraně ovčího stáda je prý těžká. Ochránit zvířata proti krkavcům je, zdá se, nadlidský výkon. "Stejně neblahé zkušenosti s krkavci mají myslivci v době odstřelu. První zdokumentovaný krkavec v Jeseníkách byl vyfotografován na Petrových kamenech," konstatoval ornitolog Baláž. Krkavci jsou podle jeho slov v Jeseníkách od šedesátých let minulého století.
Když myslivci střelí zvěř a hned ji nedohledají, najdou ji krkavci a celou doklovají. I když je možná maso ještě po prohlídce veterinářem použitelné, jeho "deka" neboli kůže je už nepoužitelná. "Na druhé straně je třeba mít na zřeteli, že krkavci zbavují přírodu hlodavců. Pod jejich hnízdy jsem pozoroval stovky vývržků se zbytky hlodavců. Čili likviduje škodnou - jedná se o biologickou ochranu," vyzdvihl Baláž.
Krkavec je navíc pták učenlivý, naučí se třeba poznávat myslivce. Považovat tedy krkavce za čistě škodnou je proto holý nesmysl. Je to prý podobné s kormorány, které zase nemají rádi rybáři, protože jim loví ve vodách ryby. "Taky mi doma v Karlově posbírali jestřáb a liška slepice. Ale co mám dělat, musím se pokusit nějak chov ubránit, ne hned brát do ruky fl intu," hodnotil situaci Baláž
Jednoho z prvních krkavců kroužkoval přímo na horolezeckých stěnách na Rabštejně. Počet krkavců se postupně zvyšoval, protože neměli mimo sokola a výra žádného přirozeného nepřítele. Jsou ale v mnoha případech schopni sídlit na stejné terase jako krkavec. Vzájemně si hlídají svá teritoria. "Přemnožené jsou v bruntálském regionu straky. Proč je jich tolik? Protože není tolik jestřábů, kteří by je ulovili," popsal potravní řetězec ptáků ornitolog.
Přitom prý v roce 1980 působila v Jeseníkách straka spíše jako zjevení. U jestřába hraje důležitou věc i tvrdošíjný postoj mnoha myslivců, kteří pořád věří "na škodnou" a dravce, byť nelegálně, střílejí, a to je pro jestřába velice špatné. To je podle názoru ornitologa opět ignorace zákonů.