Chladné a deštivé počasí zabíjí ptáky, trpí i další zvířata (denik.cz)

Klatovsko
Kvůli extrémně deštivému a chladnému počasí mají plné ruce práce také ochránci zvířat.

"Jen během pondělí jsme vyjížděli celkem k třiceti zásahům. Nejčastěji šlo o vysláblé, apatické a polomrtvé rorýse, následovaly jiřičky, pár čerstvě vyvedených sýkor, ježek, kuna a mládě bobra," informoval Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů Plzeň, jejíž členové zasahují v celém regionu, a tak jsou občas k vidění i na Klatovsku.
Studené a deštivé počasí podle Makoně letos výrazně ovlivnilo a ovlivňuje hnízdní úspěšnost u většiny druhů volně žijících ptáků a nejen u nich. "To vše se pak odráží i na naší letošní kroužkovací sezoně, příjmu pacientů a přírůstcích mláďat celkově. Oproti předchozím rokům nemám letos okroužkované a potvrzené ani jedno mládě výra velkého, kalouse ušatého a u sýců rousných jsou počty mláďat v dutinách také hodně pod dlouhodobým průměrem. Podobná situace je i u datlů černých, kdy v době, kdy už rodiče dávno vyváděli svá mláďata, tak ještě sedí na vejcích, nehnízdí a nebo z dutin vyndáváme mrtvá mláďata," posteskl si Makoň.
Jak podle něho dopadnou letos dravci a další sovy, je víceméně už také jasné, a u drobných pěvců je situace hodně podobná. "Bohužel lepší zprávy nemáme ani z hnízd čápů či z našich rybníků. Vše se teď klube, anebo je hodně čerstvě vylíhlé. Chladné a mokré počasí nezvládají už ani mláďata divokých kachen, husí či labutí. Podobně jsou na tom koroptve, bažanti, čejky, skřivani a vše, co hnízdí na zemi. Problém začíná být i s potravou, a tak jiřičky, vlaštovky a rorýsi upravili počty vajec i mláďat na hnízdě a hlášeny máme i četné úhyny dospělých ptáků. Hmyz nelétá, lovit hraboše ve vysoké a mokré trávě je rovněž problém a dostat se k potravě v kalné vodě rozvodněných řek či rybníků je čím dál náročnější," dodal Makoň.
Ten ale zároveň upozornil, že na druhou stranu je třeba si uvědomit, že v přírodě jsou podobné věci zcela běžné a to, že přežijí opravdu jen ti nejsilnější, je zárukou geneticky zdravého a reprodukce schopného chovného materiálu pro roky následující. "Jedna neúspěšná sezona ve fungujícím ekosystému vůbec nic neznamená a mnohem horší než nepříznivé počasí jsou zásahy, kterými ovlivňujeme populace jednotlivých volně žijících živočichů my lidé svojí činností. Jako například nešetrné změny krajiny, likvidace biotopů a potravních zdrojů, zásahy do hnízdění, doprava, výstavba, nešetrná lesnická a zemědělská činnost, rádoby hospodaření na vodních plochách atd.," uzavřel Makoň.