Sokolník Kumbera se dožívá 70 let (Rokycanský deník)

Ve čtvrtek 24. října letošního roku oslaví své sedmdesátiny zakládající člen Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty Jan Kumbera z Volduch na Rokycansku.
Protože se jedná o velmi zajímavou a inspirující osobnost českého sokolnictví, dovolím si Vám předložit několik informací o této pozoruhodné osobě.
Kumbera se narodil před sedmdesáti lety v Praze a již od mládí jej zajímala příroda. Proto také vystudoval přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor biologie. V roce 1967 stál u zrodu jediné sokolnické organizace u nás a od roku 1975 do dnešní doby stojí v čele Sokolnického střediska v Rokycanech. To sdružuje patnáct sokolníků z nejrůznějších míst. Byl i zoologem v Zoologické zahradě ve Dvoře Králové a významnou část svého života učil na nejrůznějších typech škol a to nejen na Rokycansku. Přímo v Rokycanech též působil několik let jako pedagogický pracovník v okresním domě dětí a mládeže. Zde realizoval vypouštění poštolek a krahujcův městském prostředí. Tato metodika byla předzvěstí i dalšímu projektu, který se týkal vypouštění rarohů, které realizoval v Praze a posléze i v Ústí nad Labem v letech 1996 až 1998. Za dobu tří let zde bylo vypuštěno celkem deset rarohů velkých, kteří jsou společně se sokoly stěhovavými jeho velkou láskou. Do současnosti odchoval více než stovku těchto sokolovitých dravců, které zároveň i cvičí a účastní se sokolnických lovů. Vrcholem těchto lovů je mezinárodní sokolnické setkání, které se každoročně v říjnu koná v Opočně pod Orlickými horami, které je kolébkou českého sokolnictví. Mgr. Kumbera je znám nejen jako řešitel státního výzkumného úkolu " Komorový odchov mláďat dravců", ale i svojí publikační činností, jejíž vrcholem bylo napsání knihy "Výcvik loveckých dravců". Tato kniha byla dlouhou dobu jednou z mála příruček sokolnictví, se kterou se mohli zájemci o tento nejstarší způsob lovu setkat. Je tedy uznávanou osobností nejen v oblasti výcviku, ale především chovu dravých ptáků, kterým obětoval podstatnou část svého dosavadního života. Své aktivity po řadu let vyvíjel v České společnosti ornitologické a Českém svazu ochránců přírody. Myslivcem je však dodnes.
A co říci závěrem? Oslavenci přejeme mnoho krásných chvil s dravci a stálé zdraví. Nám gratulantům přejeme, abychom mohli oslavence ještě dlouho potkávat při nejrůznějších příležitostech a nezapomněli na tolik záslužné práce, kterou pro rozvoj sokolnictví i chovatelství tento skromný člověk vykonal.