Krmit, či nekrmit? Opeřenci si s letošní zimou hravě poradí (Boleslavský deník)

Některé stěhovavé druhy ptáků letos ani nezamířily na jih. Přesto přikrmování nic nezkazí

Kněžmost
Letošní zima je, jak už tomu v posledních letech bývá, poměrně zvláštní. Značná oteplení střídají mrazy, zčistajasna nasněží závěje a za pár dní jsou pryč.
Jak takové výkyvy svědčí ptačí populaci. S jakou zimou se ptáci obyčejně poperou nejlépe? A máme jim vůbec dopřávat luxusu přikrmování?
"Především, nejde o žádné silné mrazy. Mrazy, které by mohly nějak postihnout opeřence, vypadají jinak. Letošní "zima" je obdobím, kdy některé druhy třeba vůbec neodlétly do teplých krajin," konstatuje ornitolog Pavel Kverek.
Konkrétně má na mysli například pěnice černohlavé, které tu letos zůstaly podobně jako červenky, pěvušky nebo střízlíci. Otázkou je, zda hrozící náhlé změny teplot tito ptáci přežijí.
Jedním ze způsobů, jak mohou ptákům pomoci zimu přečkat lidé, je jejich tradiční přikrmování. Ačkoliv nedostatek potravy kvůli sněhovým závějím letos skutečně nehrozí. Kdo by však nechtěl pozorovat po probuzení za oknem ložnice spokojené ptáky nacpávající si spokojeně žaludky? "Přikrmování už se u nás stalo bezmála národním sportem. Téměř jako v Anglii! Bude­li ale teplo, je třeba krmivo hlídat před zkažením či promáčením a častěji jej obměňovat. Nejhorší pomoc je krmení slanými či sladkými zbytky z kuchyně," pokračuje Kverek.
Ptactvu nejvíce prospívají olejnatá semena všeho druhu, ale také lůj a všemožné jeho modifikace, jež lze dnes koupit také v chovatelských potřebách. Tuk zajistí dost energie tělu i za mrazů dosahujících hluboko pod nulu.
Dále bychom neměli zapomínat na ořechy, obilí či strouhanku. Ta je ovšem určená jen vrabčákům a navíc musí být vždy suchá.
"V předjaří doporučuji všechna krmítka vyměnit za hnízdní budky. Neexistuje žádný doslova škodlivý ptačí druh a hnízdící opeřenci jsou pěkným divadlem, ke kterémuje dobré přizvat také děti," nabádá Kverek.
Daleko větší riziko než zima a nedostatek potravy letos představují pro drobné ptactvo dravci, ale také lidské vynálezy - tabulky oken nebo fridex v kalužích.
"Některé ptačí druhy ovšem díky změně chování vyhráli. Například havrani, kavky, straky, sojky, holubi hřivnáči nebo hrdličky zahradní se přizpůsobili a následují lidi k jejich obydlím. A notně na tom vydělávají," uzavírá Pavel Kverek.