Rysové se z hlubokých šumavských lesů stěhují i do vnitrozemí (Klatovský deník)

Klatovsko
Rys ostrovid, největší česká kočkovitá šelma, nežije jen skrytě v šumavských lesích, ale stále více proniká do vnitrozemí. Klatovskému myslivci Václavu Bernardovi se ho podařilo pomocí fotopasti vyfotografovat u vrchu Bukovák na hlavním tahu z Klatov do Horažďovic. Fakt, že rysové mohou být i tam, kde bychom je nečekali, potvrzují i odborníci z Národního parku Šumava (NPŠ). Houbaři ani ostatní návštěvníci lesa se ale nemají čeho bát. "Rys je ostražité zvíře. Pokud může, člověku se vyhne nebo se včas skryje, člověku není nebezpečný," uklidňuje veřejnost zoolog NPŠ Luděk Bufka a dodává, že setkání s rysem jsou výjimečná a náhodná.

Daleko od Šumavy
Fotografii rysa s pomocí fotopasti pořídil nedávno Václav Bernard v blízkosti Nového Dvora u vrchu Bukovák. "Jde zřejmě o mladého rysa - loňské kotě. Usuzuji tak podle stop, které v uvedené lokalitě zanechávají dva rysi. Stopy jsou rozdílné velikosti, rys na fotografii je "majitel" menší stopy. Myslím, že váha fotografovaného rysa je okolo 20 kilogramů, druhý rys, asi matka fotografovaného, má stopu výrazně větší a váhu odhaduji na 25-30 kg," uvedl Bernard a dodal, že další rysí stopy s jinou velikostí stopy byly nalezeny v lese od Hejna až k Malonicím. "Rys se může pravidelně vyskytovat ve vhodných lesnatých oblastech všude v Pošumaví. Rysi mají navíc velké domovské okrsky (obvykle několik set km²), které mohou zasahovat do podhůří. Pokud přiléhá vhodné lesnaté prostředí k lidským sídlům, může se vyskytnout i v takových místech, ovšem urbanizované a rozsáhlejší nelesní krajině se vyhýbá," potvrzuje i Bufka.

Zabil i pejska?
"Přítomnost rysa bezpečně poznáme podle stržených kusů srnčí zvěře nalezených většinou bez hlavy a někdy bez obsahu břišní a hrudní dutiny. Nad Kocourovem jsem loni nalezl i zbytky malého černobílého psíka, který mohl zůstat v lese přes noc a asi stal obětí rysa ostrovida," řekl Deníku Bernard, podle něhož v přírodě lze pozorovat mnohem méně srnčí zvěře než dříve. "Zmizely skupiny srnčí zvěře, které bylo možné pozorovat pohodlně při jízdě autem z Klatov do Horažďovic po obou stranách silnice. Jedním z důvodů je zcela určitě přítomnost rysů v této oblasti," je přesvědčen Bernard. Zoolog národního parku to ale tak jednoznačně nevidí. "Vliv rysa na mortalitu srnce v naší krajině není rozhodující," tvrdí Bufka, podle něhož má na populaci srnce obecného vliv řada faktorů.

Byl uměle vysazen
Faktem ale zůstává, že v Pošumaví žije poměrně velké množství rysů. Jejich počet se přesně stanovit nedá, podle Bufky je ale v jádrové oblasti výskytu, tj. hlavně NP a CHKO Šumava, hustota populace zhruba jeden dospělý rys/100 km².
"Současný výskyt rysa na Šumavě má základ v reintrodukci (znovuvysazení původního druhu - pozn. aut. ) v 70. letech v Národním parku Bavorský les. Tehdy tam bylo vysazeno sedm jedinců. V průběhu 80. let pak bylo na české straně vysazeno 17 jedinců karpatského původu ze Slovenska," doplnil Bufka.
Počet rysů se od té doby na Šumavě zněkolikanásobil, na druhé straně ale decimují jejich řady lidé.
"Přestože je rys ostrovid zákonem chráněný, je nelegálně loven pytláky. Nejhorší situace nastává, když je v průběhu letní sezony upytlačena samice, která vodí koťata. Ta jsou na ní zcela závislá a v důsledku úmrtí matky uhynou během několika týdnů hlady," upozornil mluvčí NPŠ Pavel Pechoušek, podle něhož také rysy ohrožuje autodoprava.