Volby do Poslanecké sněmovny 2025 – Kdo bude hlavní jelen na říjišti? (II.)

Při rozhodování, kterým politickým stranám a hnutím dát možnost vyjádřit se, jsme vyšli z průzkumů volebních preferencí jednotlivých stran z první poloviny srpna letošního roku a oslovili subjekty s preferencemi od 5 % výše. Těmito subjekty byly:

– Aliance nespokojených občanů 2011 (ANO)
– SPOLU (koalice tvořená Občanskou demokratickou stranou, Křesťanskou a demokratickou unií – Čs. stranou lidovou a TOP 09)
– Svoboda a přímá demokracie (SPD)
– Starostové a nezávislí (STAN)
– Česká pirátská strana (Piráti)
– Stačilo!

Anketa se skládá ze 14 otázek – další tři jsou:

4. Byli byste kvůli řešení škod působených zvěří pro zákonné umožnění lovu spárkaté zvěře subjektům zemědělsky a lesnicky hospodařícím v těchto honitbách (tzv. nárokové povolenky k lovu)?

Ne. Tento systém považujeme za nebezpečný a spekulativní. Vedl by k rozdrobení honiteb a ohrožení existence mysliveckých spolků, které dnes odvádějí obrovský kus práce ve prospěch přírody.

Ano, to se pochopitelně týká jen společenstevních honiteb. Je to případ uvedený ve vaší druhé otázce – jestliže snížíme minimální hranici pro výměru honitby vlastní, tak tam, kde mají vlastníci pozemky v honitbě společenstevní, by měli mít nárok na povolenky k lovu na svých pozemcích. I zde je nutné udělat nějakou „demarkační“ linii. My jsme v novele navrhovali po dohodě s Asociací soukromého zemědělství a dalšími subjekty 30 ha souvislých pozemků, což také vyvolalo odpor u ČMMJ. A znovu se tím vracíme k odepření práva vlastníkům půdy postarat se o svůj ekosystém komplexně.

Toto je velmi diskutovaná otázka, protože člověk neznalý (ač majitel přísl. oprávnění) může napáchat nevratné škody na populaci zvěře stejně jako neznalý úředník tvořící zákony. Ale věříme, že právě dohodou mezi myslivci, hospodáři, zemědělci i majiteli nebude až tak zásadní problém ta řešení najít a nastavit tomu v zákoně jasná pravidla.

Ano, za předpokladu, že s nárokovou povolenkou vlastník bude plnit povinnosti shodné jako ostatní lovci.

Ano.

Ne.

5. Byli byste pro digitalizaci myslivosti – vznik informačního systému evidence myslivosti, který by umožnil přesnější evidenci úlovků, než je současná, a její kontrolu, zjednodušil by administrativu atd., nebo je současný systém dostačující?

Ano. Elektronizace úkonů, evidence a kontrola úlovků i zjednodušení výkazů je správná cesta, pokud to myslivcům usnadní práci a nebude to další byrokratická zátěž.

V současném systému můžete do jisté míry vykazovat, co chcete. Běžně se jako ulovená vykazuje zvěř sražená na silnicích, když má nájemce honitby pocit, že je zvěře málo. Ona žádná evidence nikdy nebude dokonalá. Pokud si budou vlastníci půdy, a tedy většinově i honiteb, sami rozhodovat o velikosti populací zvěře, jsou jediným dlouhodobým smysluplným důvodem evidence ulovené zvěře veterinární důvody a na přechodnou dobu je to také průkaznost zvýšeného lovu tam, kde jsou neúnosné škody. Proč by měl stát například řešit, jaké trofeje má vlastník ulovené? Ale jednoznačně jsme pro zjednodušení a digitalizaci evidence právě pro propojení s veterinární evidencí vzorků odebraných ke kontrole a pro kontrolu snižování populací přemnožené spárkaté zvěře. Už nyní víme, jak složité bude minimalizovat populaci jelena siky, který je nyní zařazen na seznam invazních druhů v Evropě a kde zejména lesy západní část republiky jsou jeho populací totálně poškozovány.

Digitalizaci se asi časem nevyhne žádný obor lidské činnosti, protože ta data mohou být přehlednější a práce s nimi jednodušší pro všechny, ale nesmí se to uspěchat. Bude k tomu potřebná součinnost myslivců, hospodářů, majitelů lesů i provozovatelů honiteb, aby to mělo nějaký smysl. Nesmí to být taková „sólo akce“ jako digitalizace stavebního řízení, kdy nikdo nenaslouchal zaměstnancům, kteří se současným systémem mnoho let pracují, a jak to dopadlo, víme všichni.

Ano. Navržený digitální systém je vhodný.

Ano, samozřejmě.

Ano. Systém by pomohl vyřešit dlouhodobé problémy se sčítáním zvěře. Na druhou stranu jako každá digitalizace i tento systém musí být bezpodmínečně proveden tak, aby práci myslivců usnadňoval, ne je šikanoval a komplikoval jim život.

6. Byli byste pro zachování současné minimální zákonné výměry 500 ha pro vytvoření honitby, nebo pro její úpravu? Ve druhém případě pro jakou úpravu a proč?

Ano, 500 ha je minimum, které dává smysl. Návrhy na zmenšení jsou kontraproduktivní a znamenaly by rozpad současných honiteb a spolků.

Jak vyplývá z předchozích odpovědí a také, jak jsme deklarovali v návrhu novely zákona o myslivosti, určitě podporujeme zmenšení minimální výměry honiteb a opakujeme, že důvodem je naplnění nejen vlastnických práv, ale hlavně odpovědnosti za komplexní péči o krajinu, jejímiž hlavními protagonisty jsou a budou vlastníci půdy. My to po nich jako společnost musíme chtít, protože ekosystémové služby v krajině nejsou privátní záležitostí, ale oni musejí mít možnost to uskutečňovat. V novele jsme navrhovali snížení na 250 ha, dovedeme si představit i diskusi o menší minimální výměře tak, jak je to v Rakousku nebo německých spolkových zemích, kde je celý systém funkční. Vždyť jestliže ze zničené – tedy sloupané a shnilé – smrkové monokultury vytváříme smíšený les a musíme vše draze oplocovat a opět přírodě určovat, kde stromy budou odrůstat a kde ne, tak nikdy nevytvoříme novou generaci zdravých lesů.

Ano, po konzultacích s odborníky zastáváme názor nesnižovat již tuto hranici.

Jsme pro snížení minimální výměry honitby tak, aby se velikost dala přizpůsobit různým přírodním a vlastnickým podmínkám.

Ne. Domníváme se, že 500 ha je příliš velká výměra. Upozorňujeme, že snížení minimální výměry neznamená automatický rozpad současných honiteb. Tam, kde společenstva fungují dobře a nechají hospodáře účinně chránit svůj majetek, k ničemu nedojde. Za vhodný považujeme rakouský model minimální velikosti honiteb.

Jsme proti zmenšování současné minimální výměry honitby.

Redakce