V národních parcích Šumava a Bavorský les žije 27 dospělých rysů

Stav rysů vychází z monitoringu, který se uskutečnil v letech 2024 a 2025. Ve zkoumaném území byl potvrzen druhý nejvyšší počet rysů, jaký byl kdy zjištěn. Mezi 27 jedinci bylo 12 samic a osm samců, u sedmi zvířat není pohlaví známo.

„Výsledek nás velmi těší a ukazuje, že se rysům v obou národních parcích daří dobře a že zde nacházejí vhodné životní prostředí,“ řekla ředitelka Národního parku Bavorský les Ursula Schusterová.

Monitoringem bylo také potvrzeno, že v současnosti bylo v NP Bavorský lest a NP Šumava 22 rysích mláďat. „Odpovídá to dosud nejvyššímu zjištěného počtu mláďat v rámci jednoho rysího roku. Takové hodnoty jsme dosud měli pouze v monitorovacím roce 2018/2019,“ vyzdvihla Schusterová.

I díky použití dalších fotopastí, které byly ve zkoumaném území nainstalovány v rámci jiných projektů, byli u všech 12 identifikovaných samic zaznamenáni potomci. Rysice Surya měla dokonce tři mláďata, osm rysic mělo po dvou mláďatech a tři pouze po jednom mláděti.

„Pamatuji si, když jsme před 40 lety vypouštěli na Šumavě rysy z Karpat. Doufali jsme, že přežijí, ale nic nebylo jisté. Dnes vidíme, že jsme udělali dobře. V celém regionu Bavorského lesa a Šumavy je dostatek rysů, jejich populace je stabilní a hlavně vidíme, že je obyvatelé celého území přijali za své,“ kvitoval ředitel NP Šumava Pavel Hubený.

Martin Starý, vedoucí odboru ochrany přírody NP Šumava dodal, že čísla naznačují střízlivý optimismus a jsou důkazem úspěšného přežívání populace rysa ostrovida na Šumavě a v Bavorském lese. „Potvrzuje se také, že existence národních parků, které mají společné, poměrně velké bezzásahové území, je zásadní. Je ale nutné připomenout to, že šumavská přeshraniční populace je stále poměrně izolovaná. Bylo by žádoucí, aby se propojila s nějakou další,“ uvedl.

Monitoring byl prováděn v obou národních parcích na území o ploše 820 kilometrů čtverečních. Na 69 místech po dobu 100 dní přírodovědci sledovali rysy pomocí 109 instalovaných fotopastí. „Protože zvířata k pohybu po svém teritoriu často využívají lesní cesty a turistické stezky, je většina fotopastí umístěna právě tam a pak také na místech, kde zvířata značkují,“ vysvětlil Marco Heurich z NP Bavorský les. 

Aby byla zaručena identifikace jedince, je nutné instalovat dvě fotopasti proti sobě, aby zoologové získali snímky zvířete z obou stran. Nakonec se fotografie rysů porovnávají i se záznamy z předchozích let, což umožňuje identifikovat konkrétní jedince. „U rysů je takový systém rozpoznávání možný. Každé zvíře má svůj individuální vzor kresby srsti, který funguje podobně jako otisky prstů u lidí,“ doplnil Heurich.

Sledování populace rysa ostrovida na Šumavě a v Bavorském lese probíhá už desítky let. I díky tomu se ví, že někteří jedinci se v národních parcích dožívají poměrně vysokého věku. Nejstaršími dosud zaznamenanými zvířaty byli rysice Nora a rys Kika – oba ve věku 14 let. Aktuálně nejstarší pozorovanou rysicí je Geli, která se narodila v roce 2013. Průměrný věk zvířat, která byla sledována alespoň dva po sobě jdoucí roky, je v současné době 6,1 roku.

Všechny informace, včetně životopisů celkem 70 rysů, kteří byli postupně zaznamenáni v obou chráněných územích od začátku systematického fotografického monitoringu, stejně jako další výsledky monitoringu a jejich interpretace, naleznou zájemci v aktuální zprávě o výsledcích monitoringu na webu Správy NP Šumava.

Podle TZ NP Šumava (z 9. 2. 2026) a ČTK, red.