Správa KRNAP uzavře od prosince některé stezky kvůli přezimování jelení zvěře

Na české straně Krkonoš žije okolo 650 jelenů evropských. Přezimovací obory, kam se jeleni na zimu stahují, provozuje Správa KRNAP více než 25 let. „K přezimování jelení zvěře slouží na území KRNAP 18 oplocených shromaždišť. Kolem některých vedou turistické cesty, které na zimu uzavíráme, aby měla zvěř klid a neplašila se. Přezimovací obory začaly vznikat také proto, že jelen kvůli lidským zásahům na úpatí Krkonoš ztratil přirozené migrační trasy v létě do hor a v zimě do podhůří,“ vysvětlil ČTK Drahný.

Přezimovací obory mají také snížit škody, které jelení zvěř ve volné přírodě působí. „Pokud v zimě nemá jelen ve volné přírodě dostatek potravy, působí škody v lese, především na přirozeném zmlazení. A to by byl v Krkonoších problém,“ uvedl Drahný.

Správci KRNAP zvěř v ohrazených místech přes zimu přikrmují a kontrolují její zdravotní stav. „Jelení zvěř se stahuje do přezimovacích obor zpravidla s prvním sněhem, tedy v těchto dnech. Odhadujeme, že v nich přezimuje přes 90 procent všech jedinců, kteří na české straně Krkonoš žijí,“ dodal Drahný.

Správa parku zavádí omezení na turistických trasách na zimu pravidelně. Zákaz vstupu se týká například přezimovacích obor v oblastech Fišerova rokle, Vysoký břeh či Čermákova cesta. Kompletní seznam je na webu národního parku.

Populace jelenů je v Krkonoších stabilní. Jelen je pro Krkonoše symbolickým zvířetem. Připomíná ho nejstarší dochované vyobrazení vládce hor Rýbrcoula, německy Rübezahla, na mapě Slezska z 16. století. Je to stvoření stojící na zadních nohách s kopyty, jeleními parohy, ptačí hlavou a tělem lva.

Podle ČTK, red.