Rybáři a myslivci požadují snížení ochrany rybožravých predátorů

Tiskové konference se zúčastnili PhDr. Mgr. Ing. Karel Mach MSc., MBA, Ing. Roman Heimlich, Ph.D., a Ing. Pavel Vrána, PhD., za Český rybářský svaz, Ing. Jan Hůda, Ph.D., a RNDr. Michal Kratochvíl, Ph.D., za Rybářské sdružení ČR, a Ing. Jiří Janota za Českomoravskou mysliveckou jednotu.

Dlouhodobě přehlížený problém

Problém s přemnoženými rybožravými predátory je podle rybářů a myslivců dlouhodobý a opakovaně na něj upozorňovali. Kritizují předchozí vlády, že se rostoucími populacemi vybraných druhů více nezabývaly, nyní už jsou podle nich počty neudržitelné. Ke zmírnění škod podle nich přispěje snížení stavů nejen v České republice, ale po celé Evropě.

Například kormoránů migruje přes Českou republiku až 100 000, řekl Ing. Vrána, podle něhož se v takovém množství kormorán u nás nikdy nevyskytoval. Za den dokáže zkonzumovat půl kilogramu až jeden kilogram ryb, což způsobuje škody produkčním rybářům a podle prezidenta Rybářského sdružení ČR Ing. Hůdy to také snižuje jejich konkurenceschopnost. Jednatel Českého rybářského svazu Ing. Heimlich poukázal i na sekundární ztráty, jako jsou například narušené výtěry ryb. 

Rybáři přiznávají, že současný zákon sice kompenzuje ztráty způsobené predátory komerčním chovatelům, kompenzace jsou ale nedostatečné a třeba sportovní rybáři, kteří do zarybňování řek ročně investují stovky milionů korun, mají nárok na odškodnění omezený. Odškodné zároveň nenahradí původní obsádku českých toků. „Dochází k nevratnému poškození našich toků. V současné chvíli mizí ta původní obsádka, která je tady typická,“ uvedl Ing. Vrána.

Návrhy řešení

ČMMJ, Rybářské sdružení ČR a Český rybářský svaz proto požadují, aby se prosadila opatření, na jejichž základě bude možné predátory efektivněji lovit. Např. pro odstřel kormorána je stanovené zástřelné ve výši 500 korun, byrokracie ale podle nich znemožňuje účinný lov. V posledních letech se v České republice ročně uloví okolo 10 000 kormoránů, což podle organizací není dostatečné. „Povolování (odstřelu kormorána) je extrémně byrokraticky náročné a místně i časově omezené. Potřebujeme celostátní paušální výjimku, aby bylo možné zasáhnout tam, kde hejno aktuálně je, ne tam, kde to úředník před půl rokem dovolil,“ uvedly organizace.

U morčáka velkého pak organizace požadují snížení stupně ochrany a zahrnutí mezi druhy s nárokem na náhradu škod. Nárok není ani u vydry, která se v současnosti vyskytuje podle Ing. Vrány po celé České republice a živí se pouze rybami. Podle myslivců a rybářů vydra navíc likviduje geneticky cenné ryby, jako je pstruh obecný a lipan podhorní.

Ing. Hůda upozornil též na přemnožení chráněného kormorána malého, což představuje další problém pro rybářství.

Podle RNDr. Kratochvíla je problém s kormoránem velkým problémem celoevropským a v České republice se mu dokážeme jen částečně bránit. Řešit by se měl tam, odkud přichází, tedy na hnízdištích u Baltského a Severního moře. Evropská komise zastává postoj, že by se tím měl zabývat každý členský stát EU sám, ale to se bohužel neděje.

Rybožraví predátoři z pohledu ČMMJ

Ing. Janota konstatoval, že myslivci jsou ti, kteří by měli v praxi problém rybářů řešit. ČMMJ bude jednoznačně požadovat po státu zachování zástřelného za odstřel kormoránů, už kvůli tomu, že situaci nezpůsobili myslivci, ale ani rybáři. Upozornil na liknavost předchozích českých vlád, které tento problém přehlížely a uvedl, že upozorňoval několik ministrů životního prostředí a zemědělství, že se situace vyvíjí špatným směrem a bude gradovat, k čemuž došlo.

Myslivci mají podle Ing. Janoty svých problémů dost – jde zejména o regulaci stavů spárkaté zvěře či stále častěji o usmrcování nepůvodních invazních živočichů. Ing. Janota zdůraznil, že je nutné snížit stupeň ochrany určitých druhů zvěře, které jsou většinou ve stupni kriticky ohroženého druhu. Jde zejména o vydru.

Co se týče případného přeřazení kormorána velkého mezi druhy lovné zvěře, ČMMJ bude podle svého předsedy jednoznačně požadovat po státu, aby myslivci nehradili jím působené škody (povinnost uživatelů honiteb hradit škody způsobené lovnou zvěří vyplývá ze zákona o myslivosti). Ing. Janoty označil za nemožné zatížit uživatele honiteb ročně 80 a 100 miliony korun, což jsou částky, které se v posledních letech vyplácejí jako náhrady za škody způsobené kormorány. ČMMJ bude požadovat, aby tyto škody nadále sanoval stát, jenž by se měl současně seriózně věnovat škodám působeným zvláště chráněnými živočichy, které stále rostou a růst budou. 

Zpracováno s využitím zprávy ČTK ze dne 17. 2. 2026.