Přemnožená zvěř způsobí ročně škody až za 10 miliard Kč, vyplývá ze studií

Data vychází ze studií z minulých let, které vyčíslily škody v lesích na víc než čtyři miliardy korun. Na šesti základních zemědělských plodinách dosahují 1,5 miliardy korun. Turek poznamenal, že v současných cenách to již může být dvojnásobek. Podle dat České kanceláře pojišťoven od roku 2010 také téměř čtyřnásobně vzrostl počet nehod se zvěří a jejich podíl na všech dopravních nehodách se zvýšil o 228 procentních bodů. Srážek je podle policejních statistik asi 15 000 ročně.

Turek upozornil na to, že z dat sledování stavu lesů vyplývá, že od roku 2013 do roku 2021 se kvůli přemnožené zvěři snížila biodiverzita druhů dřevin v průměru o 13 procent a zvěř zcela zničila 15 procent stromků. „Z objektivně nasbíraných dat velkého rozsahu vyplývá, že nárůst stavu zvěře za posledních 70 let je enormní,“ řekl. Uvedl také, že nepřiměřené poškození lesů je na většině území ČR. Poukázal i na to, že exitují lokality, kde zvěř spásla veškerou obnovu lesa mimo oplocení. Jako příklad uvedl Manětínsko. „Zodpovědnost za škody, průkaznost myslivecké evidence a schopnost úřadů řešit přemnožení zvěře je dle současného zákona o myslivosti minimální,“ dodal.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ve zdravici přes video uvedl, že jednou z motivací přípravy novely zákona je udržitelnost lesů pro budoucí generace. Poukázal na to, že za loňský rok se vysadilo kolem 226 milionů stromků. „Investujeme miliardy korun a víme, že 30, možná 40 procent výsadby bude zničeno, velmi často přemnoženou zvěří,“ řekl.

Na novelu zákona o myslivosti mají organizace v zemědělství odlišné názory. Například drobní farmáři sdružení v Asociaci soukromého zemědělství nebo soukromí vlastníci lesů prosazují co největší posílení pravomocí vlastníků pozemků a snižování minimální výměry honiteb ze současných 500 hektarů až na polovinu. Výborného předchůdce Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) původně chtěl, aby se o některých sporných bodech rozhodlo ve Sněmovně, Výborný chce nejdříve hledat shodu se všemi stranami.

Jedním z bodů novely je plánování lovu v honitbách podle poškození lesů nebo digitalizace správy myslivosti. Podle představ ministerstva by se měla změnit a zefektivnit podoba státní správy myslivosti. Na nejnižší úrovni obcí s rozšířenou působností by se myslivosti věnoval úředník na plný úvazek.

To zmínil v debatě také předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota, podle kterého do poslední novely zákona z roku 2002 vlastníci prosadili větší práva pro sebe a potlačila se státní správa. „Snižování výměry honiteb nikdy nevede ke zvyšování odlovu,“ řekl. Podle Janoty je potřeba posílit pravomoce státu, protože se nelze spolehnout na dohodu mezi vlastníky a uživateli honiteb. Zmínil, že jen pět procent vlastníků pozemků svých práv využívá.

ČTK