Populace ohroženého tetřívka obecného v Krkonoších dává naději na jeho přežití
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
- Autor: František Viktorin
Populace kriticky ohroženého tetřívka obecného v Krkonoších po desetiletích výrazného úbytku v posledních třech letech početně stagnuje. Je to povzbudivý signál pro pokračování v dlouhodobé péči, protože krkonošská populace tetřívků má šanci na přežití, řekl 5. října ČTK mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Jarní sčítání zaznamenalo 53 tokajících kohoutků, o tři méně než při posledním sčítání před třemi lety, kdy jich odborníci napočítali 56.
Letošní výsledek sčítání vychází z tradičního jarního sčítání v době tetřívčího toku. V jeden den vyrážejí do terénu odborníci Správy KRNAP a na sledovaných místech zaznamenávají zvuky tokajících kohoutků.
„Výsledek letošního sčítání nám dává důvod k opatrnému optimismu, ale zdaleka to neznamená, že máme vyhráno. Naděje, že tetřívek obecný v Krkonoších přežije, je stále reálná, nevíme však, kolik zbývá času,“ sdělila zooložka Správy KRNAP Karolina Mikslová.
Nejzávažnějším ohrožujícím faktorem je izolace krkonošsko-jizerskohorské populace, která může způsobit její rychlý genetický kolaps. Krkonošsko-jizerskohorská populace je podle odborníků jednou z posledních populací tetřívka v Česku, která má šanci dlouhodobě přežít v životaschopné podobě.
„Tetřívek obecný je ikonickým ptákem Krkonoš. Patří zároveň mezi nejviditelněji ohrožené živočichy našeho národního parku. Musíme proto udělat maximum pro to, abychom o něj v budoucnu nepřišli,“ řekl ředitel Správy KRNAP Petr Moravec.
Tetřívků v Krkonoších v minulosti výrazně ubylo. V roce 2001 odborníci při sčítání zaznamenali 135 tokajících kohoutků, v roce 2017 pouze 74. „Dlouhodobým problémem je především úbytek vhodných stanovišť a rušení člověkem. Tetřívek vyhledává otevřenou či rozvolněnou krajinu s mozaikou mladých porostů, rašelinišť a dalších nezarostlých ploch,“ sdělil Drahný.
Právě tam podle něj nastala v posledních desetiletích významná změna. Imisemi poškozené lesy a rozsáhlé otevřené plochy, které tetřívkům poskytovaly vhodné prostředí, postupně zarostly novým lesem. Správa KRNAP proto na vybraných místech vytváří v porostech nové otevřené plochy. „V posledních letech vzniklo přes 20 tetřívčích ploch o velikosti přibližně jeden až dva hektary, které poskytují tetřívkům prostor pro tok, potravní nabídku i úkryt,“ uvedl Drahný.
Kromě dostatku vhodných biotopů je pro tetřívka podle odborníků zásadní také klid. Citlivý je především v zimě, kdy přežívá v energeticky náročných podmínkách, a na jaře při toku. Proto Správa KRNAP dlouhodobě chrání nejcennější oblasti jako klidová území. Na místech s výskytem tetřívka zároveň platí omezení dopravy v časných ranních a pozdních večerních hodinách, tedy v době, kdy jsou ptáci nejaktivnější. Zároveň turistické cesty, které vedou přes tokaniště, jsou veřejnosti uzavřené od 15. března do 31. května. Správa KRNAP se intenzivně věnuje také osvětě.
Podle ČTK, red.