Petice požaduje dotace EU k obnově zemědělské krajiny
- Kategorie: Myslivost
- Přidat nový komentář
Zabránit s pomocí evropských dotací úbytku orné půdy a polního zvířectva je cílem petice za záchranu zemědělské krajiny, kterou dnes její organizátoři představili v Senátu, uvádí zpravodajství ČTK ze dne 29. srpna
Organizátoři petice požadují, aby část dotací ze společné zemědělské politiky byla použita na obnovení a údržbu mezí, teras, pramenišť a mokřadů, a to alespoň na deseti procentech zemědělské půdy. Evropská komise navrhuje sedm procent ve svém plánu, o němž se má rozhodovat koncem roku.
"Naše představa je taková, že deset procent zemědělské krajiny by mělo plnit environmentální, ekologické a ekostabilizační funkce," uvedl Václav Zámečník z České ornitologické společnosti. Alespoň polovina prostředků z Programu rozvoje venkova by podle petice měla být určena na ekologická opatření včetně k přírodě šetrných způsobů hospodaření v zemědělství.
Opatření mají podle organizátorů petice zamezit tomu, aby z polí každoročně mizela orná půda vlivem eroze. Vinu na tom má intenzivní způsob zemědělství i volba plodin. Žito, brambory nebo pícniny nahradily pšenice a plodiny pěstované díky dotacím pro energetické účely, a to řepka olejka kvůli bionaftě a kukuřice kvůli bioplynu.
"Kukuřice se pěstuje na 310 000 hektarech, do 50. let minulého století byla jen na 50 000 hektarech. Řepka se ještě v 70. letech pěstovala pouze na jednom procentu osevní plochy, v letošním roce dosáhla rekordní výměry 401 000 hektarů, tedy 16 procent osevní plochy," uvedl předseda stínové rady Národního parku Šumava Jakub Hruška z Přírodovědecké fakulty UK.
"Kvůli způsobu zemědělství mizí i polní zvířata. Za poslední deset let vyhynula pětina polního ptactva a počet zajíců a koroptví dosahuje desetiny předválečné úrovně," podotkl Zámečník.
Petici podpořil prezident Společnosti mladých agrárníků Petr Mareš, podle něhož je při hospodaření na polích třeba přemýšlet v delším než pětiletém horizontu. Předseda senátní komise pro obnovu venkova Petr Šilar (KDU-ČSL) nicméně přiznal, že mezi staršími zemědělci petice takovou odezvu nemá. Adresáty požadavků jsou ale podle senátora v první řadě vyjednavači a úředníci, kteří budou o rozdělování dotací rozhodovat. Pro petici chce získat také podporu starostů a místních samospráv.
Petici podle Hrušky zatím podepsaly dva tisíce lidí. Do října chtějí shromáždit 10 000 podpisů, aby mohla být petice projednána na schůzi Senátu.
"Naše představa je taková, že deset procent zemědělské krajiny by mělo plnit environmentální, ekologické a ekostabilizační funkce," uvedl Václav Zámečník z České ornitologické společnosti. Alespoň polovina prostředků z Programu rozvoje venkova by podle petice měla být určena na ekologická opatření včetně k přírodě šetrných způsobů hospodaření v zemědělství.
Opatření mají podle organizátorů petice zamezit tomu, aby z polí každoročně mizela orná půda vlivem eroze. Vinu na tom má intenzivní způsob zemědělství i volba plodin. Žito, brambory nebo pícniny nahradily pšenice a plodiny pěstované díky dotacím pro energetické účely, a to řepka olejka kvůli bionaftě a kukuřice kvůli bioplynu.
"Kukuřice se pěstuje na 310 000 hektarech, do 50. let minulého století byla jen na 50 000 hektarech. Řepka se ještě v 70. letech pěstovala pouze na jednom procentu osevní plochy, v letošním roce dosáhla rekordní výměry 401 000 hektarů, tedy 16 procent osevní plochy," uvedl předseda stínové rady Národního parku Šumava Jakub Hruška z Přírodovědecké fakulty UK.
"Kvůli způsobu zemědělství mizí i polní zvířata. Za poslední deset let vyhynula pětina polního ptactva a počet zajíců a koroptví dosahuje desetiny předválečné úrovně," podotkl Zámečník.
Petici podpořil prezident Společnosti mladých agrárníků Petr Mareš, podle něhož je při hospodaření na polích třeba přemýšlet v delším než pětiletém horizontu. Předseda senátní komise pro obnovu venkova Petr Šilar (KDU-ČSL) nicméně přiznal, že mezi staršími zemědělci petice takovou odezvu nemá. Adresáty požadavků jsou ale podle senátora v první řadě vyjednavači a úředníci, kteří budou o rozdělování dotací rozhodovat. Pro petici chce získat také podporu starostů a místních samospráv.
Petici podle Hrušky zatím podepsaly dva tisíce lidí. Do října chtějí shromáždit 10 000 podpisů, aby mohla být petice projednána na schůzi Senátu.