Organizace hospodařící v krajině vyzývají vládu k systémové změně ochrany přírody

Zástupci Agrární komory České republiky, Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ), Lesnicko-dřevařské komory České republiky, občanské iniciativy Hospodáři v krajině, Rybářského sdružení České republiky, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, Zemědělského svazu České republiky, chovatelů hospodářských zvířat a dalších subjektů hospodařících v krajině vydali společné prohlášení, v němž žádají stát o odklon od nesystémových opatření a návrat k odborně podložené péči o krajinu.

K problematice chtějí svolat jednání se zástupci MZe a MŽP na půdě Sněmovny. Včerejšího jednání koalice hospodářů se zúčastnili také představitelé z obou ministerstvech. Mluvčí MZe Vojtěch Bílý následně řekl ČTK, že resort problematiku neudržitelných populací některých živočišných druhů vnímá. Mnohdy ale jde o živočichy s určitým stupněm ochrany a spadají tak do gesce MŽP. Vedení obou ministerstvech budou podle něj o problematice společně jednat na konci března. Další jednání mezi oběma úřady potvrdila také mluvčí MŽP Veronika Krejčí.

Zástupci koalice hospodářů ve zveřejněném prohlášení požadují po premiérovi Andreji Babišovi (ANO), vládě a odpovědných ministerstvech snížení byrokracie ve všech procesech ochrany přírody a hospodaření v krajině. Zaměřit by se vláda a zákonodárci měli na ochranu přírody jako celku, nikoliv pouze na vybrané druhy volně žijících živočichů. „Vnímáme to jako systémový problém, který potřebuje systémové řešení. Je nutné, aby zákonodárci věděli, co hospodáři v krajině potřebují,“ uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal.

Organizace zdůrazňují potřebu komplexního vzdělávání společnosti o problematice propojení hospodaření a ochrany přírody. Zároveň by se podle nich mělo při rozhodování vycházet z odborných a vědeckých studií, zahraničních zkušeností a nepodléhat populistickým tlakům.

Chtějí také otvírat otázky nárůstu počtu jedinců zvláště chráněných druhů, invazních a nepůvodních druhů a jiných predátorů s dopadem na pokles počtu ostatních živočichů a nárůstu škod působených hospodařícím subjektům v krajině.

Mezi druhy zvířat, jejichž počty podle oborových skupin v současnosti začínají přerůstat přes únosnou mez, patří kromě vlků či vyder také lišky, krkavci či bobři. Zatímco vlci či lišky mohou ohrožovat chovatelská zvířata, vydry dlouhodobě redukují ryby či obratlovce. Bobři pak mohou ničit vodní stavby či ovlivňovat přirozené toky, což může vést k záplavám či ke vzniku nových mokřadů.

„Z některých zvířat na jedné straně děláme modly a na druhou stranu nám z přírody mizí zpěvné ptactvo, drobná zvěř, koroptve, čejky, plazy, obojživelníci a my to někdy zcela účelově přehlížíme a doufáme, že se ten problém vyřeší sám,“ řekl předseda ČMMJ Jiří Janota. Na zvýšený počet některých zvířat ohrožujících biodiverzitu podle něj myslivci upozorňují dlouhodobě, stát ale problematiku přehlíží.

„Současný přístup k ochraně přírody, který se často zaměřuje pouze na izolované, ‚módní‘ druhy, přináší podle signatářů prohlášení kontraproduktivní výsledky. Klesající stavy volně žijící zvěře, rostoucí škody způsobené nekontrolovaným nárůstem některých predátorů a narůstající byrokratická zátěž pro ty, kteří v krajině denně hospodaří, jsou problémy, které již nelze přehlížet,“ zdůvodnila ČMMJ v tiskové zprávě.

Pokles druhové rozmanitosti v přírodě oborové skupiny považují za jeden z nejvážnějších environmentálních problémů současnosti. Ochrana biodiverzity podle nich vyžaduje koordinovaná opatření. „Naším společným cílem je zachovat bohatství naší krajiny pro další generace. Toho však nelze dosáhnout bez spolupráce s těmi, kteří v ní žijí a pracují,“ prohlásili zástupci koalice.

Prohlášení koalice organizací zastupujících subjekty hospodařící v krajině najdete ke stažení zde.

Podle mluvčí MŽP Krejčí ministerstvo spolupracuje se zemědělci, myslivci, rybáři a chovateli, stejně jako s MZe na systému kompenzací za omezení hospodaření. Zároveň také pomáhá hradit škody způsobené vybranými zvláště chráněnými druhy. Oborové svazy však argumentují, že náhrady problém neřeší. Navíc jejich hodnota stále roste, což více zatěžuje státní pokladnu.

Téma škod způsobených například kormorány se podle mluvčího MZe Bílého řeší v celé Evropě a ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) toto téma otevřel i při návštěvě eurokomisaře pro rybolov a oceány Costase Kadise v ČR. „Co se týká ostatních druhů, MZe je připraveno k aktivní spolupráci na nastavení managementových opatřeních, která vzejdou z odborné diskuse,“ dodal Bílý.

Podle ČTK a TZ ČMMJ (z 12. 3. 2026), red.