Logo
Vytisknout stránku

Novely zákonů řešící regulaci siky, zákaz norování a další změny v myslivosti prošly ve Sněmovně druhým čtením

  • Autor: František Viktorin

Druhým čtením v Poslanecké sněmovně prošly 20. října dvě vládní novely – rostlinolékařského zákona a zákona na ochranu zvířat proti týrání. Poslanci k nim předložili při úterním jednání rozšířené pozměňovací návrhy, které obsahují další významné úpravy zákona o myslivosti. O podobě předloh se bude v Poslanecké sněmovně hlasovat ještě ve třetím čtení, které by podle ČTK mělo proběhnout nejdřív v listopadu.

Doporučeno Novely zákonů řešící regulaci siky, zákaz norování a další změny v myslivosti prošly ve Sněmovně druhým čtením Ilustrační foto pexels.com/Walter Smeijers

Poslanci měli předlohu zákona č. 246/1992 Sb., o rostlinolékařské péči, schvalovat už v červnu, ale místo toho ji vrátili zpět do druhého čtení, aby bylo možné dopracovat některé pozměňovací návrhy. Ty v rozšířené formě při jednání 20. října předložili poslanci David Pražák, Monika Oborná a Stanislav Fridrich (všichni ANO). Zároveň původní pozměňovací návrhy k této novele, které měly zakázat lov norováním, byly nyní vloženy do jiné předlohy, kterou Sněmovna projednává, a to do novely zákona na ochranu zvířat proti týrání. 

Jelen sika jako zvěř určená k regulaci

Jedním z hlavních cílů změn je usnadnit regulaci stavů jelena siky, kterého EU zařadila na seznam nepůvodních invazních druhů. Státy EU proto mají povinnost zajistit opatření k regulaci tohoto druhu.  Jelen sika by měl zůstat zvěří, aby byly zachovány povinnosti při kontrole a zužitkování úlovků i odpovědnost za škody. U zvěře z unijního seznamu invazních nepůvodních druhů by se však neuplatňovala opatření k zachování druhu. 

Úprava má umožnit lov samčí i samičí zvěře siky ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu. Odstavec upravuje lov v honitbách bez stanovených minimálních a normovaných stavů příslušného druhu. U siky tak odpadne dosavadní věkový limit pro samčí zvěř v tomto režimu. Myslivecká stráž a myslivecký hospodář mají získat oprávnění lovit siku obou pohlaví bez omezení. Podle odůvodnění bude vyplývat přímo ze zákona, bez vazby na povolenku k lovu.

Jelen sika je také navrhován zařadit mezi zvěř lovenou v noci. Doplnění slov „s přísvitem“ za výčet druhů váže noční odstřel na podmínku použití vhodné pozorovací a střelecké optiky s přísvitem. 

Změny způsobů lovu, nové druhy zvěře a evidence honiteb

Při nočním lovu zajíce, jenž byl umožněn poslední úpravou od 1. ledna 2026 přílepkem k zákonu o zbraních a střelivu, by se neuplatnila povinnost společného lovu, použití brokové zbraně ani předepsaného počtu psů. Ostatní pravidla lovu zajíců by se neměnila.

Na společných lovech by se mělo být vedle laní a kolouchů jelena evropského a muflonek a muflončat dovoleno střílet také daněly, daňčata, srny a srnčata. U prasete divokého a siky by odpadlo omezení věkem a pohlavím.

Poslanec ANO David Pražák navrhl mimo jiné zařadit na seznam druhů zvěře podle zákona o myslivosti také zubra evropského. Změna má umožnit regulaci v oborních chovech a zužitkování zvěřiny; povinnosti a omezení podle předpisů na ochranu přírody zůstanou zachovány. Mezi druhy zvěře obhospodařované lovem by měl být zahrnut šakal obecný, a to kvůli jeho rozšíření v ČR a negativním dopadům na původní živočichy. Odůvodnění počítá se stanovením doby lovu. 

Zavedena by měla být nová veřejná evidence honiteb, která by měla obsahovat název a číslo honitby, identifikaci uživatele, den vzniku užívání a kontaktní adresu. Mobilní telefon a e-mail by se zapsaly jen při dobrovolném sdělení; u jiné kontaktní osoby by byl nutný její písemný souhlas.

Mezi vybrané činnosti mysliveckého hospodaření, na které by stát mohl poskytovat finanční příspěvky, je doplněna podpora zajíce polního, činnosti a vybavení pro zpracování ulovené zvěře a snižování jejích stavů. Přibyla také podpora formou zajištění služeb, mezi kterými jsou uvedeny například poradenství, konzultace a vzdělávání, hodnocení poškození lesa zvěří, studie a programy ke zvyšování diverzity a úživnosti prostředí, poradenství k redukci škod působených zvěří, nemocím zvěře, a managementu živočichů, stanovování početnosti zvěře, zpracování plánů a informační a osvětovou činnost. Podmínky stanoví nařízení vlády; na příspěvky ani služby nebude právní nárok.

Související ochrana zvířat

Poslanecké úpravy ke koaliční novele zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, by zamezily lov lišky obecné pomocí psa vpouštěného do nory nebo vyhrabáváním z nory. Další návrhy rozšiřují zákaz norování obecně na lov volně žijící zvířat. Jeden z pozměňovacích návrhů by připouštěl výjimky ze zákazu. 

Zákaz lovu lišek norováním navrhla Jana Hanzlíková společně s premiérem Andrejem Babišem (oba ANO) a předsedkyní klubu tohoto hnutí Taťánou Malou. „Norování opravdu ztratilo praktické opodstatnění,“ řekla Hanzlíková, podle níž už jsou k dispozici moderní technické prostředky. „Významnou roli v tomto směru hraje zejména rozšíření termovizních zařízení, která umožňují vyhledávání a lov lišek i v nočních hodinách, tedy v době jejich nejvyšší aktivity,“ doplnila.

Výjimku ze zákazu norování lišek, o níž by rozhodovaly úřady pro myslivost, prosazuje David Pražák (ANO). „Bude se tak jednat o nástroj například ochrany přírody v oblastech výskytu tetřívka obecného,“ napsal ve zdůvodnění pozměňovacího návrhu.

Vztažení zákazu norování na všechna zvířata prosazuje skupina poslanců opozičních Pirátů, STAN a TOP 09 kolem Jany Patkové z pirátské strany. „Nora nemá zvonek a není poznat, kdo v ní bydlí,“ uvedla Patková.

Jiří Pospíšil (TOP 09) se svým stranickým kolegou Michalem Zunou také chtějí odebrat myslivecké stráži oprávnění usmrcovat toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího pronásledují zvěř ve vzdálenosti větší než 200 metrů od nejbližšího sídla, jak nyní zákon umožňuje. Podle Pospíšila nemůže zvěř požívat větší ochrany než pes a trestem pro majitele za zanedbání povinnosti nemůže být usmrcení jeho zvířete. Argumentuje také tím, že na větší vzdálenost je prakticky nereálné rozpoznat, zda je pes toulavý, či nikoliv.

Navrhovaným změnám se budeme podrobněji věnovat v připravovaném Světě myslivosti č. 11/2026.

Podle ČTK; Pozměňovacího návrhu poslance Davida Pražáka, Moniky Oborné, Stanislava Fridricha k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (z 20. 10. 2026); a Pozměňovacího návrhu poslankyň a poslanců Jany Patkové, Michaely Moricové, Samuela Volpeho, Ivana Bartoše, Zdeňka Hřiba, Evy Šrámkové, Hany Ančincové, Gabriely Svárovské, Ireny Ferčíkové Konečné, Zdeny Kašparové, Adriany Chochelové, Barbory Urbanové, Anežky Nedomové, Jiřího Pospíšila a Julie Smejkalové k návrhu poslanců Lucie Šafránkové, Andreje Babiše, Tomia Okamury, Petra Macinky, Borise Šťastného, Taťány Malé, Radima Fialy, Renaty Vesecké a Jany Hanzlíkové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (z 20. 10. 2026), red.

Poslední změna: 22.10.2026 11:24
(0 hlasů)
All Rights Reserved | SvetMyslivosti.cz | Lesnická práce s.r.o.