Koridory pro velké šelmy mizí (Moravskoslezský deník)

Míst, kudy mohou velké šelmy putovat mezi jednotlivými pohořími na Valašsku, je stále méně. Ve své studii to tvrdí členové Hnutí Duha, kteří takzvané migrační koridory v regionu mapovali. Na vině je podle nich zejména neuvážená zástavba ve volné krajině.
Ekologové vycházeli při průzkumu z dostupných mapových podkladů a terénního šetření. Spolupracovali také s některými mysliveckými sdruženími. Vytipovali osmnáct míst vhodných pro migraci zvířat, která protínají údolí mezi Vsetínskými vrchy, Javorníky, Vizovickou vrchovinou a Bílými Karpaty. "Jedná se o poslední dosud nezastavěné pruhy krajiny, většinou mezi dvěma obcemi nebo jejich částmi. Jsou důležité pro přesuny velkých šelem a dalších větších savců," přiblížil Milan Kutal z Hnutí Duha.
Největší význam mají koridory podle ekologů pro vlky, rysy a medvědy. "Tato zvířata totiž obývají stovky kilometrů čtverečních a musí proto překonávat množství lidmi vytvořených bariér," přiblížil Kutal.
Při terénním průzkumu osmnácti vytipovaných migračních cest ochránci zjistili, že rovná polovina z nich je v současné době pro přesuny velkých savců, ale i drobnějších živočichů nenávratně ztracena nebo jen stěží průchodná. "Na vině je právě výrazné omezení jejich šířky výstavbou domů a oplocováním pozemků," doplnil Michal Bojda z Hnutí Duha Valašsko. Zdůraznil, že koridor pro velké savce musí být široký nejméně dvě stě až tři sta metrů. Trasy, které už této podmínce nevyhovují, se podle Bojdy nacházejí například v Karolince, mezi Halenkovem a Novým Hrozenkovem či Valašskou Polankou a Leskovcem. Podobný osud může podle ekologů potkat i posledních devět funkčních migračních zón. "Pokud obce ve svých územních plánech nebudou respektovat migrační trasy, může to mít negativní vliv na celou populaci vzácných a chráněných zvířat," zdůraznil ekolog.
Mezi obce, které se do tras pro putování zvěře rozhodly nezasahovat, patří například Hovězí. "Územní plán jsme naposledy měnili před dvěma lety a koridor jsme respektovali. Také při současné chystané změně do něj nezasáhneme," ubezpečil starosta obce Antonín Koňařík.
V územních plánech valašských obcí jsou také dvě zóny, které mají statut nadregionálního biokoridoru. Jeden je mezi Střelnou a státní hranicí se Slovenskem a druhý v Lidečku, místní části Lomensko. O posledně jmenované lokalitě se ještě nedávno vedla živá diskuze mezi zastupiteli Lidečka, místními obyvateli i ochránci přírody. V Lomensku byla totiž v plánu průmyslová zóna. Starosta Lidečka Vojtěch Ryza už ale dříve zdůraznil, že vedení obce na této zóně netrvá. "Chceme se s ochránci přírody spíše dohodnout na možnosti rozšíření již existující a povolené průmyslové zóny Katrůch," uvedl předčasem Ryza.