Na ptáky naposledy s olovem (Chomutovský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Citace ze zákona 449/2001 Sb.: V Hlavě V Zakázané způsoby lovu § 45 odstavec (1):
Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zakazuje se: w) používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva.
K uvedenému se vztahuje § 71, který zní:
Tento zákon (449/2001 Sb), nabývá účinnosti dnem 1. července 2002 s výjimkou ustanovení § 45 odst. 1 písm. w), které nabývá účinnosti dnem31. prosince 2010.
Pro lov vodního ptactva je od roku 2011 zakázáno používat olověné broky. Při výrobě lovecké munice jsou olověné broky nejčastěji nahrazovány broky ocelovými. V této souvislosti je nutné konstatovat, že množství olova, kterým je zatížena krajina atmosférickou suchou a mokrou depozicí, řádově převyšuje teoretickou zátěž, kterou představuje použití olověné munice při lovu. Suchá a mokrá depozice Pb v ČR s pohybuje v rozmezí 60 - 5000 g Pb/ha za rok, průměrná koncentrace Pb v dešťových srážkách je 9 mýg Pb/dešťové vody (dle publikace "Obsahy a bilance prvků ve sférách životního prostředí - II. část", Beneš, vydalo ÚKZÚZ).
Z pohledu myslivosti přináší tato změna vyšší náklady na střelivo a snížení ranivosti broků. Olovo má vyšší objemovou hmotnost než použité náhrady, proto je nutno používat větší velikost broků, aby byla zachována jejich energie, broků je ve střele proto méně a tím se snižuje účinnost střely. Uvedené novele se přizpůsobil i výrobce lovecké munice Sellier Bellot, který munici s ocelovými broky dlouhodobě testuje a vyrábí.
Co se týče možného poškození zbraní díky použití tvrdšího materiálu broků (náhrada olova za ocel) je nutno konstatovat, že v moderních brokových nábojích tuzemské výroby jsou umístěné broky v plastové schránce, chrániče broků (tzv. košíčku), který svou okrajovou částí brání kontaktu broků se stěnou hlavně a snižuje tak nebezpečí opotřebení hlavně. Proto je nebezpečí zvýšeného opotřebení aktuální pouze při použití munice bez chrániče broků, vybaveného pouze plstěným kroužkem.
Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zakazuje se: w) používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva.
K uvedenému se vztahuje § 71, který zní:
Tento zákon (449/2001 Sb), nabývá účinnosti dnem 1. července 2002 s výjimkou ustanovení § 45 odst. 1 písm. w), které nabývá účinnosti dnem31. prosince 2010.
Pro lov vodního ptactva je od roku 2011 zakázáno používat olověné broky. Při výrobě lovecké munice jsou olověné broky nejčastěji nahrazovány broky ocelovými. V této souvislosti je nutné konstatovat, že množství olova, kterým je zatížena krajina atmosférickou suchou a mokrou depozicí, řádově převyšuje teoretickou zátěž, kterou představuje použití olověné munice při lovu. Suchá a mokrá depozice Pb v ČR s pohybuje v rozmezí 60 - 5000 g Pb/ha za rok, průměrná koncentrace Pb v dešťových srážkách je 9 mýg Pb/dešťové vody (dle publikace "Obsahy a bilance prvků ve sférách životního prostředí - II. část", Beneš, vydalo ÚKZÚZ).
Z pohledu myslivosti přináší tato změna vyšší náklady na střelivo a snížení ranivosti broků. Olovo má vyšší objemovou hmotnost než použité náhrady, proto je nutno používat větší velikost broků, aby byla zachována jejich energie, broků je ve střele proto méně a tím se snižuje účinnost střely. Uvedené novele se přizpůsobil i výrobce lovecké munice Sellier Bellot, který munici s ocelovými broky dlouhodobě testuje a vyrábí.
Co se týče možného poškození zbraní díky použití tvrdšího materiálu broků (náhrada olova za ocel) je nutno konstatovat, že v moderních brokových nábojích tuzemské výroby jsou umístěné broky v plastové schránce, chrániče broků (tzv. košíčku), který svou okrajovou částí brání kontaktu broků se stěnou hlavně a snižuje tak nebezpečí opotřebení hlavně. Proto je nebezpečí zvýšeného opotřebení aktuální pouze při použití munice bez chrániče broků, vybaveného pouze plstěným kroužkem.