Logo
Vytisknout stránku

Z hořícího Českého Švýcarska jsme se nakonec poučili (respekt.cz)

S biologem Ondřejem Sedláčkem o tom, že shořelý les není špatný, o „požárovém dluhu“ i o kráse krajiny na rozježděném tankodromu

Biolog Ondřej Sedláček je typický ochránce přírody: v Česku buduje motýlí rezervace, na africkém ostrově Svatý Tomáš se věnuje ochraně ptáků, kteří jsou pro danou oblast jedineční a unikátní... Současně je ale řazen mezi „radikály“. Ona radikálnost přitom nespočívá ve snaze ochránit přírodu před lidmi zákazem vstupu či vztyčováním plotů. Jejím nejvýraznějším projevem je u Ondřeje Sedláčka „ekologie ohně“, metoda ochrany přírody, kterou se snaží osvětou i přednáškami dostat do veřejné debaty. Cesta to není vůbec jednoduchá, protože běžný občan si „oheň v krajině“ nedokáže s ochranou přírody nijak spojit – je to jednoduše ničitel, nepřítel, z něhož jde strach a je třeba se od něj držet co nejdál. Sedláček, jedna z hlavních postav připravovaného dokumentu Markéty Ekrt Válkové Hasit ohněm (viz fotografie), však oheň považuje za součást koloběhu přírody a zároveň prevenci před rozsáhlými, nekontrolovatelně zuřícími požáry, které i u nás se změnou klimatu budou přicházet čím dál častěji. „Musíme přijmout, že oheň v přírodě tu vždycky byl. Nesmíme ho vnímat jako katastrofu, konec něčeho, ale naopak jako začátek,“ říká.

Celý rozhovor najdete zde

All Rights Reserved | SvetMyslivosti.cz | Lesnická práce s.r.o.