Mapování překážek pro zvěř (ČT 1)

Tereza Kručinská, moderátorka ČT
Velké mapování překážek pro zvěř, hlavně pro druhy, které migrují jako vlk, los nebo medvěd. Agentura ochrany přírody a krajiny po čase znovu prověří, kde zvířata jsou a co jim brání v cestách, které přirozeně podnikají. Zaměří se i na jezy, vodní elektrárny a jiné bariéry pro ryby a pro ptáky zabezpečí vybraná elektrická vedení.

Milan Brunclík, redaktor ČT
Na devadesátém čtvrtém kilometru D1 na Vysočině vznikl před pěti lety při modernizaci dálnice Ekodukt Kamenice. Z pohledu řidiče vlastně krátký tunel pro zvířata. Místo, kudy překonat jinak neprostupnou bariéru.

Václav Hlaváč, ředitel regionálního pracoviště Vysočina, AOPK
Víme, že vlastně hned první noc, jak odjely stavební stroje, tak už tady přešly srnky, prasata a všechny běžné druhy ten ekodukt vlastně pravidelně využívají. Dokonce v roce 2001 jsme tady jednoho losa sledovali po tři dni a pak jsme ho nakonec museli uspat a převézt z jedné strany dálnice na druhou. Takže je to tradiční migrační cesta.

Milan Brunclík, redaktor ČT
Na vrchu ekoduktu roste louka, po stranách keře a uprostřed několik stromů. Že tudy zvěř skutečně chodí, ukazuje stezka v trávě.

Václav Hlaváč, ředitel regionálního pracoviště Vysočina, AOPK
Ta dopravní infrastruktura má tu vlastnost, že vlastně nikde nekončí, nezačíná a zvíře ji nedokáže nijak obejít. Ten problém se odborně nazývá fragmentace prostředí, je to stále rostoucí problém v celé Evropě. Mnoho druhů zvířat mizí.

Milan Brunclík, redaktor ČT
Ochrana přírody a krajiny teď po 10 letech znovu zmapuje výskyt velkých savců i trasy, kudy migrují. A vytipovat chce 10 největších překážek s cílem je odstranit.

Karolína Šůlová, mluvčí, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Zaměříme se také na vodu, tam se jednak do mapují vodní toky, překážky, které zabraňují průchodu ryb a počítá se také s tím, že se vytvoří metodika, jak pečovat o ochranná pásma elektrického vedení.

Milan Brunclík, redaktor ČT
Na potíže velkých savců ve středoevropské krajině ukázalo i loňské putování losa Emila. Jak zvířeti začali říkat lidé.

Václav Hlaváč, ředitel regionálního pracoviště Vysočina, AOPK
Někde v osmdesátých letech, se zdálo že ta populace losa v České republice prosperuje. Bylo na mnoha místech rozmnožování. Dneska právě v důsledku fragmentace se stali velmi vzácnými u nás a prakticky ta populace je pravděpodobně teda odsouzená k zániku.

Milan Brunclík, redaktor ČT
Dalším ale podle ochranářů pomoct jde. Třeba tady zachytila fotopast vlka na novém ekoduktu u Hrádku nad Nisou. Milan Brunclík, Česká televize.

Reportáž najdete zde