V okolí Brna se ve speciálních budkách vylíhlo nejméně 47 dudků, zatím nejvíce (ČTK)

V okolí Brna se v dudnicích, tedy speciálních budkách vytvořených pro hnízdění dudků chocholatých, letos vylíhlo nejméně 47 mláďat. Dosavadní loňské maximum projektu je 36 mláďat. Na svém webu o tom včera informovala brněnská zoologická zahrada, která je zapojená do záchranného programu tohoto silně ohroženého druhu. Umisťování dudníků začalo v roce 2017, kdy k tomu jihomoravští ochranáři po vzoru svých kolegů z Rakouska vytipovali pět lokalit. Celkový počet mláďat od té doby přesáhl hranici stovky jedinců.

Nápadní ptáci se světle oranžovým peřím a typickou chocholkou obývají otevřenou krajinu luk a pastvin s malými skupinami stromů, jejichž prázdné dutiny obsazují. Na rozdíl od datlů nemají zobák uzpůsobený k tesání, a nemohou si tedy vytvářet vhodná hnízdiště sami. Právě proto Zoo Brno pomáhá posilovat populaci dudků instalací takzvaných dudníků.

Letošní sezona přinesla dosud nejlepší výsledky celého projektu. Ze 32 instalovaných dudníků jich ptáci obsadili deset, což překonalo dosavadní maximum z loňského roku, kdy jich obsadili osm. Ještě výraznější je počet narozených mláďat. Letošní generace čítá nejméně 47 jedinců. V roce 2025 dudci vyvedli 36 mláďat a v předchozích letech se počty většinou držely pod hranicí dvaceti.

Pracovníci dudníky pravidelně kontrolují. "Naším hlavním cílem je maximální rychlost, abychom hnízdící ptáky rušili co nejméně. Sledujeme počet mláďat, odhadujeme jejich stáří a pečlivě zaznamenáváme i to, pokud budku obsadil jiný druh – nejčastěji sýkory koňadry – nebo například hmyz, jako jsou vosy a sršni," uvedl Petr Šrámek, vedoucí kurátorů Zoo Brno a jeden ze zakladatelů záchranného projektu.

Letošní obchůzky přinesly také zajímavý kontrast mezi jednotlivými rodinami. Zatímco v některých dudnících už byla téměř vzletná mláďata připravená opustit hnízdo, ve dvou budkách ochránci ještě zastihli samice s vajíčky. Doba zahnízdění se u jednotlivých párů může lišit i o několik týdnů.

Dudek v projektu funguje jako takzvaný deštníkový druh. Ochrana jeho samotného i prostředí, které k životu potřebuje, totiž automaticky pomáhá desítkám dalších ohrožených živočichů a vzácných rostlin. V lokalitách, kde se o krajinu pečuje, se tak daří například různým druhům orchidejí, hlaváčku jarnímu, kosatci různobarvému, třemdavě bílé nebo konikleci velkokvětému.

Pomoci dudkům může každý. Zásadní je například ochrana starých stromů s přirozenými dutinami, které představují nenahraditelný domov nejen pro dudky, ale i pro mnoho dalších druhů. Důležitá je také citlivá péče o krajinu – pestré louky, stráně a zahrady bez nadměrného používání chemických prostředků znamenají více hmyzu a tím i dostatek potravy pro ptáky a další živočichy.

ČTK