Sysli mizí z Evropy, škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí (ČTK)

Klíčovou roli pro přežití syslů hraje tradiční hospodaření, zejména pastva a mozaikovitá zemědělská krajina. Ani chráněná území dnes často nezajišťují potřebné podmínky pro dlouhodobé přežití syslích populací. Vyplývá to z mezinárodní vědecké studie, na které se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Mapovali v ní výskyt syslů v Bulharsku a důvody úbytku jejich populace. Závěry publikované v časopise European Journal of Wildlife Research ukazují, jak je sysel vázán na konkrétní podobu krajiny. Studie také uvádí, že zjištění mohou přispět k ochraně evropských stepních ekosystémů. V tiskové zprávě to uvedl Ústav biologie obratlovců AV ČR.

Sysel obecný (Spermophilus citellus) dříve patřil k běžným obyvatelům evropských luk a pastvin. Dnes ale z mnoha oblastí mizí a patří mezi kriticky ohrožené druhy. Sysel obecný je důležitou součástí stepních společenstev. Jeho nory využívají další živočichové a sám tvoří významnou část potravy řady ohrožených predátorů, například orla královského nebo raroha velkého. Vědci proto analyzovali více než 3000 lokalit výskytu z let 2004 až 2023 v rámci dlouhodobého monitoringu a výzkumných a ochranářských projektů v Bulharsku.

Ukázalo se, že sysli preferují otevřené travnaté biotopy s dobře propustnými půdami a specifickými teplotními podmínkami. Naopak intenzivně obdělávané zemědělské plochy sysli spíše opouštějí. „Výsledky ukazují, že sysel dokáže přežívat jak v nížinách, tak na horských pastvinách, pokud krajina nabízí vhodnou strukturu a dobře odvodněné půdy,“ uvedla autorka studie Natália Martínková.

Výzkum zároveň upozorňuje na to, že jen zhruba šest procent nejvhodnějších biotopů se nachází v národně chráněných územích. „Nejvhodnější lokality pro sysly se často nacházejí mimo chráněná území. Právě tam dnes probíhají největší změny využití krajiny, které mohou vést k rychlému zániku vhodných biotopů,“ doplnila Maria Kachamakovová z Ústavu biodiverzity a výzkumu ekosystémů Bulharské akademie věd.

ČTK