Norsko pozastavilo financování projektů OSN pro životní prostředí (ČTK)

Norsko dočasně pozastavilo financování projektů Programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP), což vyvolalo obavy ohledně dalšího průběhu vyjednávání globální dohody o omezení plastů. Informoval o tom deník The Guardian s odvoláním na zdroje z prostředí organizace a nevládních skupin.

Pozastavení financování přichází v době domácí debaty o výdajích na klima a životní prostředí. Menšinová vláda premiéra Jonase Gahara Störeho čelí tlaku na rozpočtové škrty, zároveň však dlouhodobě vystupuje jako podporovatel klimatické diplomacie a globální dohody o plastech.

Norsko je v posledních letech největším dárcem UNEP. Až do roku 2025 přispívalo ročně zhruba 12 miliony dolarů (asi 248 milionů korun) a další desítky milionů směřovaly do zvláštních fondů. Podle zdrojů bylo výkonné ředitelce UNEP Inger Andersenové před dvěma týdny sděleno, že všechny dohody o financování jsou pozastaveny až do přijetí rozhodnutí o rozpočtu.

Krok přichází v citlivé době jednání o mezinárodní smlouvě o plastech, které se od roku 2022 odehrává právě pod hlavičkou UNEP. Šest kol rozhovorů zatím nepřineslo shodu na tom, jak omezit výrobu a používání plastů. Vyjednávání provázejí spory mezi státy prosazujícími přísnější regulaci a skupinou ropných producentů, kteří odmítají limity produkce.

The Guardian získal také e-mail od norské rozvojové agentury Norad. Ta v něm informuje nevládní organizace o odložení výzvy k financování projektů na boj s plastovým znečištěním v rozvojových zemích. Program měl hodnotu 4 až 6 milionů liber ročně (82 až 124 milionů Kč) a podle Noradu byly prostředky určeny na projekty na podporu zemí při vyjednávání o mezinárodní smlouvě proti plastovému znečištění.

Norsko společně se Rwandou vede takzvanou koalici ambiciózních zemí, která usiluje o právně závaznou dohodu pokrývající celý životní cyklus plastů. Zástupci ekologických organizací varují, že nejistota kolem financování může oslabit vyjednávací pozici této skupiny.

„Norsko léta zastávalo jasnou a konstruktivní vůdčí roli v prosazování silné globální smlouvy o plastech. Když země v takovém postavení signalizuje váhání nebo stahuje podporu, důsledky mohou daleko přesáhnout její vlastní hranice,“ uvedla Karen Landmarková z norské environmentální organizace GRID-Arendal.

Podle Pera Fredrika Phara, vedoucího oddělení pro klima a přírodu v Noradu, organizace nyní přehodnocuje rozsah budoucí spolupráce. Část programů by měla být obnovena v blízké době. Norský ministr pro mezinárodní rozvoj Äsmund Aukrust nicméně v parlamentu nedávno uvedl, že země chce v letech 2025 až 2028 vynaložit na boj s plastovým znečištěním v rozvojových zemích jednu miliardu norských korun (asi 2,3 miliardy Kč).

Mluvčí UNEP uvedl, že organizace plně věří, že Norsko bude nadále hrát silnou vedoucí roli v oblasti ochrany životního prostředí.

ČTK