Liberecká zoo přispěla na Filipínách k úspěšnému odchovu ohroženého orla (ČTK)

Po 13 letech letech se podařilo na Filipínách v jihovýchodní Asii odchovat mládě kriticky ohroženého orla opičího metodou umělé inseminace. Na úspěchu se podíleli také odborníci z liberecké zoo, kteří filipínským kolegům předávají své dlouholeté zkušenosti s reprodukčními metodami u dravých ptáků. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí Zoo Liberec Barbara Tesařová.

„Jde o mimořádný milník v záchraně jednoho z nejvzácnějších dravců světa. Naposledy se podařilo odchovat mládě touto metodou v roce 2013,“ uvedla Tesařová.

Mládě se vylíhlo v chovném centru filipínské ochranářské organizace Philippine Eagle Foundation v Davao City a dostalo jméno Bayani, což v překladu znamená hrdina. „Jméno symbolicky odkazuje na náročnou cestu, jež vedla k jeho úspěšnému odchovu, i na naději, kterou tento jedinec představuje pro budoucnost celého druhu. Mláděti jsou nyní tři měsíce a nadále zůstává v péči zkušeného týmu Philippine Eagle Foundation, který pečlivě sleduje jeho vývoj i zdravotní stav,“ dodala mluvčí liberecké zoo.

Tento majestátní dravec, který je národním symbolem Filipín, patří mezi největší a zároveň nejohroženější druhy dravých ptáků na světě. Podle posledních odhadů přežívá ve volné přírodě méně než 400 hnízdních párů. Druh čelí dlouhodobé hrozbě vyhubení především kvůli ztrátě tropických pralesů a dalším formám lidské činnosti. Rozmnožování orla opičího v lidské péči ale patří k nejsložitějším mezi dravými ptáky. Nadějně vypadal už loňský rok, mládě vylíhlé ve filipínském chovném centru ale nepřežilo.

„Odchov orla opičího je extrémně náročný, protože jde o druh s velmi pomalou reprodukcí. Pohlavní dospělosti dosahují až ve věku pěti až sedmi let a pár obvykle vyvádí jediné mládě jednou za dva roky. Každý úspěšný odchov proto představuje zásadní posilu pro populaci i pro budoucnost celého druhu,“ uvedl liberecký kurátor ptáků Jan Hanel, který s Filipínci spolupracuje na záchraně orla opičího poslední tři roky.

Zoo Liberec se dlouhodobě zapojuje do projektů ochrany biodiverzity po celém světě a podporuje řadu terénních i chovatelských programů zaměřených na kriticky ohrožené druhy. „Toto zapojení je možné i díky příspěvkům návštěvníků do takzvaného in situ fondu, do něhož putují čtyři koruny z každé prodané vstupenky,“ dodala Tesařová.

ČTK