Na lovu s posledními Hadzabe (Lidé a země)

Na konci stezky, před siluetou velkého baobabu, už se pomalu rozednívá a horizont se před příchodem slunce barví červánky. Ten nejpůsobivější okamžik dne přináší atmosféru probouzející se přírody, a když spatříme několik krčících se postav u ohniště, jsme u cíle.

Našli jsme je. Setkat se s příslušníky kmene Hadzabe není úplně jednoduché. Jsou to jedni z posledních kočovných lovců, kteří jako v dávných časech stále putují savanou nebo se prodírají mezi pichlavými keříky buše a vedou stejný životní styl lovců a sběračů, který udržoval jejich lid po generace. Hadzabe nebo také Hadzové umějí k lovu využít místně vyrobené jedy a důmyslné maskování. Z plání Serengeti byli vytlačeni do odlehlejších končin, kde pobývají v jeskyních nebo táboří v buši v okolí jezera Eyasi, které není jejich původním domovem. Odkud vlastně přišli, se ani moc neví a vedou se spory, zda to byla lokalita Olduvajské rokle a dnešního parku Serengeti nebo jiné končiny.

Celý článek najdete v měsíčníku Lidé a země