Počet zubrů v Českou se přehoupl přes sto kusů. "Poprvé od středověku," hlásí ochránci přírody (ekolist.cz)

Početní stavy ohrožených zubrů evropských v českých chovech rostou. Loni jejich počet poprvé v novodobé historii překročil symbolickou hranici sto kusů. "V českých chovech žilo k poslednímu dni roku 2017 celkem 106 zubrů," upřesnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. "Téměř jistě je to nejvíce zubrů na území dnešní České republiky od jejich vyhubení ve vrcholném středověku," doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
 
Zubři byli po první světové válce v přírodě zcela vyhubeni člověkem. Přežilo jen několik kusů chovaných v zajetí. Z nich se podařilo sestavit skupinu 12 zubrů, kteří vytvořili základ současné populace. K vzácnější, nížinné linii z nich patřilo pouhých sedm kusů, z nichž však jen pět zanechalo potomky. V plemenné knize zubra evropského jsou evidováni pouze čistokrevní zubři pocházející ze zmíněných dvanácti zakladatelů.
"Zatímco v roce 1992 žilo ve všech českých chovech celkem 14 zubrů, v současnosti se jich například jen v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice vyskytuje 17," srovnává Dalibor Dostál. Milovické stádo, které se nachází v části vojenského prostoru u Benátek nad Jizerou, je zároveň prvním polodivokým chovem, který v České republice vznikl.
V České republice fungovalo do roku 2017 deset chovů zubrů, z toho pět tvořily zoologické zahrady. Druhou polovinu pak zastupovaly malý zoopark Stěžery, který má jediného zubra a je nejmenším chovem těchto zvířat v Česku, dva soukromé chovy, obora VLS v Židlově a polodivoký chov v pastevní rezervaci v Milovicích. Jeden soukromý chov v Libni u Nového Strašecí v průběhu roku 2017 zanikl, takže v roce 2018 působí v Česku devět chovů.
Největší stádo zubrů se nachází v oboře Židlov, kde je chovají Vojenské lesy a statky. "V Polsku hrají státní lesy při záchraně zubrů klíčovou roli, je proto velmi dobré, že i v České republice se na chovu zubrů podílí státní lesnický podnik," ocenil Dalibor Dostál roli Vojenských lesů a statků. Také stádo v Židlově by letos mělo, na základě doporučení koordinátorů Mezinárodní plemenné knihy, přejít do polodivokého režimu.
Přečtěte si také
Klíčové je, že velká většina zubrů v Česku, konkrétně 82 kusů, patří k vzácnější, takzvané nížinné genetické linii. K méně vzácné, nížinně-kavkazské linii náleží 24 kusů zubrů. Důležité bude, až stovku přesáhne počet kusů náležejících k nížinné linii. "Právě stohlavá populace je totiž považována za geneticky soběstačnou," upozornil Miloslav Jirků.
V zoologických zahradách, které po desítky let hrály klíčovou roli při záchraně zubrů, žijí nejstarší zubři v Česku. "V Zoo Praze a v Plzni žijí naši nejstarší zubři, kteří letos oslaví 23 a 22 let. V obou případech jde o samice. U samic zubra v přírodě je rekord 24 let, v zajetí 28, u samců v přírodě jen 16, v zajetí pak 23 let," porovnal Miloslav Jirků.
Organizace Česká krajina vede českou pobočku mezinárodní ochranářské organizace European Bison Conservation Center (EBCC). Celosvětová čísla počtu zubrů za rok 2017 ještě nejsou známá. V roce 2016 tvořilo celosvětovou populaci 6573 zubrů. Z toho 1706 žilo v chovech v zajetí, 395 v polodivokých chovech a 4472 ve volné přírodě. Pro záchranu tohoto druhu je přitom potřeba dosáhnout počtu nejméně 10 000 kusů.