Medvědi hlásí návrat do českých hor, v Beskydech jich žije už pět (zpravy.iDNES.cz)
- Napsal Bavor
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Ochránci přírody jásají. Do České republiky se vrátil medvěd. Podle posledního pozorování je těchto velkých šelem na našem území pět. Nedávné průzkumy také potvrdily, že většině lidí nevadí jejich přítomnost, jen mají obavy o své zdraví při setkání s nimi.
Poslední medvěd byl zastřelen v roce 1856 na Šumavě. Od sedmdesátých let minulého století se šelmy snaží do Čech vrátit. V současné době na ně můžete narazit v Beskydech."Podle posledních informací se v oblasti Moravskoslezských Beskyd vyskytuje až pět medvědů," říká František Šulgan z Českého svazu ochránců přírody Radhošť, který se sledováním medvědů zabývá už několik roků.
"Populace velkých šelem v České republice je nestabilní. Na jedné straně stojí zákony, které zařazují medvěda mezi ohrožené druhy, na straně druhé je mnoho faktorů, které negativně ovlivňují jejich početnost a rozšiřování do dalších oblastí," pokračuje Šulgan. Pro rozšiřování populace velkých šelem je limitující dostatek potravy a vhodné prostředí k pobytu, jehož plocha se stále zmenšuje.
Medvědi se i přes negativní vlivy do České republiky dál vracejí. Dokonce tady přespí přes zimu. "Podle informací, které máme, je pravděpodobné, že někteří jedinci v Beskydech i zimují. Brlohy jsou rovněž za státní hranicí na území CHKO Kysuce. Uvažujeme o společném projektu monitorování medvědů," tvrdí Šulgan.
Medvěd jako lesní doktor Velké šelmy jsou na vrcholu potravního řetězce a pro přírodu jsou dost důležité. Medvěd působí v lese i jako "zdravotník" - loví slabší kusy zvěře nebo konzumuje uhynulá zvířata.
"Podle anket a průzkumů se i v České republice podílí nelegální lov šelem na snižování jejich početnosti. Negativní vztah k nim se šíří často z neznalosti o životě těchto zvířat, jejich chování a užitečnosti v ekosystémů," hájí medvědy Šulgan.
Negativní obraz vytváří také medvědi, kteří se často přibližují k lidským sídlům a obydlím. V těchto místech se zaměřují na konzumaci odpadků.
"Medvědi se buď sami naučili chodit na pravidelné zdroje potravy, nebo se jedná o mladé medvědy, kteří ztratili medvědici. Na takovéto medvědy bývá většinou vydáno povolení na odchyt nebo lov. Hrozí napadení člověka a takovéto chování má negativní vliv i na jiné medvědy," vysvětluje Šulgan.
Přesto ale není potřeba mít z medvěda obavy. Kdo se pohybuje na jeho území, měl by znát způsob, jak se zachovat při setkání s ním.
"Výšlapy po turisticky značených cestách výrazně sníží možnosti setkání s medvědem. Při toulkách lesem nebo hustými porosty je ale důležité, abyste o sobě dali vědět, že se tam nacházíte. Stačí vzít do rukou klacek nebo hůl a sem tam bouchnout do kmenu stromu," radí Šulgan.
Mluvení také pomáhá k tomu, že vás medvěd zaregistruje dříve, než byste na něj narazili. Odborníci doporučují, aby lidé dávali přednost turistickým značkám nebo lesním cestám před chozením do špatně přístupných terénů. Právě v těchto místech mají totiž medvědi svůj domov a na náhlé vyrušení mohou reagovat útokem.
Při dodržení všech pravidel se nemusíte obávat, že by vás medvěd napadl. I když takové případy byly v sousedním Slovensku zaznamenány. Většinou ale lidé narušili medvědí území a šlo o přirozenou reakci šelmy. Ochránci přírody by uvítali, kdyby se medvědi u nás usídlili natrvalo. Tomu napomáhá i program nazvaný Návrat velkých šelem, který financuje ministerstvo životního prostředí a Lesy ČR.