Bez myslivců by nebyla zvěř (Mladá fronta DNES)

Lidé od nás

 

Je vystudovaným strojařem, konstruktérem. Ale Oldřich Sedlář se prakticky celý život věnuje myslivosti, od roku 1990 profesionálně. Sám odhaduje svoji práci nimroda na 55 let. Myslivecké zkoušky složil a první lovecký lístek získal v roce 1963. V roce 1989 se stal předsedou okresního mysliveckého spolku, ještě v uvolněné funkci, a o rok později už profesionálním jednatelem žďárského Okresního spolku Českomoravské myslivecké jednoty. "K myslivosti mě přivedl v dětství otec. Začínal jsem v Herálci, odkud pocházím. I když tam jsem byl mezi nimrody jen rok. Pak jsem přestoupil do sdružení Žďárské vrchy," vzpomíná Sedlář.

Myslivci, potažmo nimrodové.
Mnohými zatracovaní, považovaní jen za lovce a vybíječe zvěře. Ale opak je pravdou. Myslivci sami se považují především za ochránce přírody. "Kdyby nebylo myslivců, žádná zvěř by tu už nebyla. Dopadli bychom jako třeba v Itálii. Na úbytku zvěře má největší podíl zemědělství a doprava. Pochopitelně ale nejsou všichni myslivci jenom ti dobří.
Jako všude se najdou i špatní," prohlašuje Sedlář.
Řada lidí si plete pojmy lovec a myslivec. To je ale velký rozdíl.
Zdejší lovectví se dá podle Sedláře spojovat pouze s černou zvěří. To s ohledem na jejich přemnožení.
"Zatímco drobná zvěř mizí, divočáci jsou přemnoženi. A znovu je na vině zemědělství. Nikdy v minulosti tady nebylo tolik lánů kukuřice či řepky, kde se černé zvěři daří." A co myslivost a budoucnost?
Tu Oldřich Sedlář nevidí nijak růžově. Průměrný věk nimrodů se totiž pohybuje okolo padesáti let. "Ubývá členů a mladí se mezi nás příliš nehrnou. V poslední době je ale zvláštností, že mají o myslivost větší zájem ženy. Třeba z osmadvaceti uchazečů o lovecký lístek jich teď máme pět," konstatuje Sedlář.