Krmivo pro lesní zvěř vyjde na desítky tisíc (Zlínský deník)

Hlavní podle nich je, aby byl dostatek kvalitního sena a plev, které teď nosí nejvíce srnčí a daňčí zvěři. Pro bažanty, koroptve a kachny mají pšenici a plevy. Potrava, která je pro ně důležitým zdrojem vitaminů, vyjde za sezonu na desítky tisíc korun. "Osvědčilo se nám zamíchat pšenici do plev. Koroptve si zrna musejí vyhrabat, čímž se zahřejí. Díky tomu také rychleji reagují a nestávají se snadnou kořistí pro větší zvěř," vyjádřil se předseda mysliveckého sdružení v Biskupicích Vlastimil Hroš. Pernatá zvěř a spárkatá, zejména srnčí, se v lesích Zlínska vyskytuje nejčastěji. Výjimkou bývají divočáci a zajíci. "V minulých zimách jsme nosili divočákům siláž a kukuřici. Ale už se tu moc nezdržují," sdělil hospodář mysliveckého spolku v Hřivínově Újezdě Ladislav Mikela.
Myslivcům zatím krmení nedělá problémy hlavně proto, že ještě nenapadlo moc sněhu. "Dostat se přes něj ke krmelcům bývá někdy trochu problém," podotkl Ladislav Mikela.
"Zatím jsme to ale vždy zvládli. Není jiná možnost," doplnil hospodář Mysliveckého sdružení Javorník ve Štítné nad Vláří-Popově Roman Fojtík. Krmivo pro zvěř vyjde lesníky za sezonu na desítky tisíc korun.
"Peníze získáváme od obce, která nám dává řádově deset až dvacet tisíc, a dále z brigád. Nějaký výdělek je i z plesu, který pořádáme," řekl Fojtík.
Podle něj je potrava pro zvěř drahá záležitost. "Třeba metrák kukuřice nebo ovsa stojí čtyři sta korun. Na ozdravovací granule jsme dávali kolem sedmi tisíc korun," vyčíslil některé ceny Fojtík. S krmením prý občas pomáhá i veřejnost. "Někdy sami přinesou brambory, zeptají se, jestli jsou vhodné pro zvěř a dají nám je," řekl Fojtík.