Po muflonovi by rád vyrazil na medvěda (Českobudějovický deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Loveckou trofej muflona, která je nejsilnější na světě, mohou lidé obdivovat v pavilonu F4.
"Byl jsem přizvaný jako host na honitbu. Nejprve jsme byli na místě, kde hodně foukal vítr a zvířata byla daleko, tak jsme se přesunuli a tam nám mufloni vlastně přišli naproti. Střelil jsem ho z volné ruky, nebyla to čekaná, takže velkou roli hrálo štěstí," popisuje Žuček. Muflona, který byl devět let starý a vážil 55 kilogramů, skolil v honírně Machov na Náchodsku. Myslivci dobře věděli, že se jim tak velké zvíře po revíru potuluje. "Byl to plánovaný odstřel. Zvířata sledujeme a každý rok některá určíme k odlovu, je to cílená chovatelská práce," vysvětluje Žuček.
Jako ostatní myslivci musí i on často bojovat s názory lidí, kteří si myslí, že lovení zvířat je barbarské. "To může říct jen ten, kdo to nezná. Bez regulace zvěře to nejde, jelikož přirozený koloběh je narušený a z přírody zmizeli predátoři," připomíná.
Svou trofej si Žuček zatím příliš neužil, protože putovala po několika výstavách, doma už však pro ni našel čestné místo. Ačkoli jsou trofeje pro myslivce připomínkami lovu, Žuček zdůrazňuje, že jen o ně rozhodně nejde. "To je to poslední, třešnička na dortu. Předtím je moře práce. Musíme sledovat zvěř, krmit, zaznamenávat škody a podobně," vyjmenovává. Navíc je to podle něj práce na dlouhé hodiny, protože zvěř není nikde přivázaná, ale je třeba ji najít a dlouho pozorovat, jen na posedu proseděl dlouhé večery.
Když se mu podařilo ulovit muflona, nečekal, že to bude nejsilnější trofej na světě. Zvíře totiž mělo z bojů v období říje jeden roh uražený a druhý naštípnutý. I po úspěchu, o jakém se mnohým ani nesnilo, má Žuček vysoké cíle. "Jednou bych chtěl jet do Kanady na medvěda," uzavírá.
"Byl jsem přizvaný jako host na honitbu. Nejprve jsme byli na místě, kde hodně foukal vítr a zvířata byla daleko, tak jsme se přesunuli a tam nám mufloni vlastně přišli naproti. Střelil jsem ho z volné ruky, nebyla to čekaná, takže velkou roli hrálo štěstí," popisuje Žuček. Muflona, který byl devět let starý a vážil 55 kilogramů, skolil v honírně Machov na Náchodsku. Myslivci dobře věděli, že se jim tak velké zvíře po revíru potuluje. "Byl to plánovaný odstřel. Zvířata sledujeme a každý rok některá určíme k odlovu, je to cílená chovatelská práce," vysvětluje Žuček.
Jako ostatní myslivci musí i on často bojovat s názory lidí, kteří si myslí, že lovení zvířat je barbarské. "To může říct jen ten, kdo to nezná. Bez regulace zvěře to nejde, jelikož přirozený koloběh je narušený a z přírody zmizeli predátoři," připomíná.
Svou trofej si Žuček zatím příliš neužil, protože putovala po několika výstavách, doma už však pro ni našel čestné místo. Ačkoli jsou trofeje pro myslivce připomínkami lovu, Žuček zdůrazňuje, že jen o ně rozhodně nejde. "To je to poslední, třešnička na dortu. Předtím je moře práce. Musíme sledovat zvěř, krmit, zaznamenávat škody a podobně," vyjmenovává. Navíc je to podle něj práce na dlouhé hodiny, protože zvěř není nikde přivázaná, ale je třeba ji najít a dlouho pozorovat, jen na posedu proseděl dlouhé večery.
Když se mu podařilo ulovit muflona, nečekal, že to bude nejsilnější trofej na světě. Zvíře totiž mělo z bojů v období říje jeden roh uražený a druhý naštípnutý. I po úspěchu, o jakém se mnohým ani nesnilo, má Žuček vysoké cíle. "Jednou bych chtěl jet do Kanady na medvěda," uzavírá.