Chceme medvěda zpátky do hor. Teď jen nadchnout lidi (Mladá fronta DNES)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Medvěd se v Rychlebských horách, okolí Králického Sněžníku či v Jeseníkách natrvalo neusadil více než sto let. Dnes největší šelmu tuzemské volné přírody připomínají jen názvy jako medvědí kámen či medvědí vrch.
Mohlo by se to změnit. O vrácení medvěda do těchto oblastí usiluje králické sdružení Patriot CZ. Už v roce 2013 by v ideálním případě chtělo v Rychlebských horách vypustit tři medvědí samice a jednoho samce.
Na autory nápadu ovšem čeká tvrdý oříšek - nadchnout místní. "Nehodláme jít proti mínění obyvatel a samospráv. Chceme je v připravované kampani přesvědčit, že toto zvíře bude naopak přidanou hodnotou daných území," řekl předseda sdružení Jan Králík.
Pokud by se jim zdařilo lidi i úřady pro věc získat, uvažují o dvou možnostech, jak medvědy na Moravě rozšířit. Prvním jemigrace přirozenou cestu, takzvaným biokoridorem z Beskyd, kde se tyto šelmy vyskytují. Pokud by se je nepodařilo nalákat tímto způsobem, přivezli by členové sdružení medvědy odchycené na Slovensku, kde žije poměrně silná populace.
Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, pod kterou spadá i Králický Sněžník, však dnes s podobnou "repatriací" medvěda nepočítá. Zatím je její prioritou obnovení populace jiné šelmy, rysa.
Medvědi potřebují klid
Navíc takový projekt by u chráněného živočicha, jakým je medvěd hnědý, muselo schválit ministerstvo životního prostředí. Od něj zatím iniciátoři povolení nemají.
Snaha má i další limity. Příroda je totiž podle odborníků schopná pojmout jen určitý počet těchto zvířat. "Medvědi jsou plaché šelmy. Vyhledávají neobydlené oblasti. A takových míst je už málo," vysvětlil Luděk Králíček z ústředí Českomoravské myslivecké jednoty.
Mohlo by se to změnit. O vrácení medvěda do těchto oblastí usiluje králické sdružení Patriot CZ. Už v roce 2013 by v ideálním případě chtělo v Rychlebských horách vypustit tři medvědí samice a jednoho samce.
Na autory nápadu ovšem čeká tvrdý oříšek - nadchnout místní. "Nehodláme jít proti mínění obyvatel a samospráv. Chceme je v připravované kampani přesvědčit, že toto zvíře bude naopak přidanou hodnotou daných území," řekl předseda sdružení Jan Králík.
Pokud by se jim zdařilo lidi i úřady pro věc získat, uvažují o dvou možnostech, jak medvědy na Moravě rozšířit. Prvním jemigrace přirozenou cestu, takzvaným biokoridorem z Beskyd, kde se tyto šelmy vyskytují. Pokud by se je nepodařilo nalákat tímto způsobem, přivezli by členové sdružení medvědy odchycené na Slovensku, kde žije poměrně silná populace.
Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, pod kterou spadá i Králický Sněžník, však dnes s podobnou "repatriací" medvěda nepočítá. Zatím je její prioritou obnovení populace jiné šelmy, rysa.
Medvědi potřebují klid
Navíc takový projekt by u chráněného živočicha, jakým je medvěd hnědý, muselo schválit ministerstvo životního prostředí. Od něj zatím iniciátoři povolení nemají.
Snaha má i další limity. Příroda je totiž podle odborníků schopná pojmout jen určitý počet těchto zvířat. "Medvědi jsou plaché šelmy. Vyhledávají neobydlené oblasti. A takových míst je už málo," vysvětlil Luděk Králíček z ústředí Českomoravské myslivecké jednoty.