Soužití obcí v ochranném pásmu NP Podyjí se správou NP má dle obcí i problémy (ČTK)

Soužití obcí v ochranném pásmu národního parku Podyjí s jeho správou není podle oslovených starostů bez problémů. Za největší potíž považují to, že se zástupci správy parku vyjadřují ke každému, i drobnému stavebnímu záměru, a často jim to trvá měsíce. Nezdají se jim ani zákazy chodit pěšky či na jezdit na kole na mnohých cestách parkem. Žádný nezpochybnil samotnou existenci parku a jeho úlohu pro ochranu přírody. ČTK mluvila se třemi z nich. Ředitel NP Podyjí poukázal na to, že postup správy odpovídá zákonu.

Téměř 20 let je starostou Lubomír Vedra (Vranováci Vranovu) z Vranova nad Dyjí, který hovoří převážně o negativní zkušenosti. Podle něj skoro není rozdíl v tom, že jsou obce jen v ochranném pásmu, přímo v parku není žádná. „Omezuje nás to v rozvoji. Park nesmyslně rozhoduje o tom, jak mohou vypadat stavby a co lze stavět. Mluví do toho, jakou barvu má mít střecha, jaký má být její sklon, jakou barvu má mít fasáda, jaká má být velikost oken. Národní park by měl mít jiné povinnosti, a ne zasahovat do těchto věcí. Podle mě by měl být intravilán obcí z jejich rozhodování vyjmutý,“ míní Vedra.

Tomáš Šturala (SNK) z Podmolí není zdaleka tak kritický. V obci bydlí deset let, starostou je sedm let. „Říkám, že bydlení v národním parku je nádherné, ničím nenahraditelné a to, že jsme tady, je vykoupené nějakými restrikcemi správců. Všechno, co jsme řešili, nakonec nějaké řešení mělo. Každá strana měla své požadavky. Někdy se jedna strana zabednila, potom se zabednila i druhá, ale vždy jsme se snažili najít řešení,“ řekl Šturala.

Starostové se shodují, že náznak pozitivní změny nastal, když se od 1. února stal novým ředitelem Pavel Müller, na větší hodnocení však podle nich uplynula krátká doba. Všichni zmiňují, že víc než o systém jde v kontaktu se správou parku o vstřícnost konkrétních lidí.

„S nástupem nového ředitele se zdá, že komunikace bude lepší. Každopádně jsme se s tím naučili žít, komunikujeme. V něčem jim dáváme za pravdu. Ale není třeba prakticky možné postavit dům s rovnou střechou. Jsou to příliš velké detaily,“ míní starosta Horního Břečkova Stanislav Doležal (Obec pro všechny). V kontrastu s tím podotkl, že správa parku se nestará o některé své objekty, jež postupně chátrají, ač by místní měli zájem je koupit či pronajmout.

Müller postup správy parku hájí, je v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. „Ukládá nám povinnost chránit i krajinný ráz, což je vzhled budov v ochranném pásmu. Nepohodlné správní řízení lze nahradit regulačním plánem schváleným pro každou obec. To se nám jevilo jako příznivé řešení při posledním setkání se starosty a ministrem životního prostředí. Pak by každá střecha a okno musely vypadat dle tohoto dokumentu,“ napsal ČTK Müller. Zároveň by stavebníci nečekali na vyjádření parku ke každému záměru.

Druhým negativem je podle starostů přílišné množství celoročních zákazů vstupovat na řadu neznačených cest. Správa parku je hlídá i kamerami a porušení pokutuje. „Je zřejmé, že jediné, co přírodě škodí, je člověk. Ale na druhou stranu by se správa měla snažit lidi vychovávat, aby turisté i místní vzali národní park za svůj,“ řekl Doležal. Na rakouské straně podle něj vstup na cesty zakázaný není. Podle Müllera se dosud nezměnila společenská dohoda, že se bude jádrové území parku chránit a příroda v něm bude mít přednost. Podyjí má podle něj nejmenší rozlohu ze čtyř národních parků, ale nejhustší síť značených cest.

„Nechceme ale, aby území zůstalo zapovězeno jako do roku 1989. Dali jsme si závazek rozvinout environmentální výchovu. Budeme se snažit více vysvětlovat význam pravidel formou společných vycházek nebo přednášek, aby se lidé více ztotožnili s naší prací a posláním správy parku. Chtěl bych, aby zájemci mohli přírodu Podyjí poznat co nejvíce, ale přitom ji více respektovali a nechali v klidu,“ řekl Müller.

Obce v ochranném pásmu se také kvůli současnému nastavení snaží připomínkovat návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Ideálně, aby odstranily aspoň to, že se park vyjadřuje ke každému stavebnímu záměru, trvá to podle nich dlouho a výsledek není vždy předvídatelný. „Chceme, aby se jasně definovaly pravomoce,“ řekl Vedra. Jako pozitivum starostové zmínili možnost získat dotace, na jaké by jinak obce neměly nárok. Návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který je v současnosti ve Sněmovně, má také vyhlásit nový národní park Křivoklátsko. Proti jeho vzniku se staví starostové 26 obcí Křivoklátska.

ČTK

• Předchozí
• Následující