Logo
Vytisknout stránku

Vlci pronikají do vnitrozemí (Lidové noviny)

Už nežijí jenom v pohraničí, nedávno byli vlci spatřeni u Sedlčan, Mělníka nebo Plzně. Ekologové je vítají, chovatelé ovcí se bojí.

Vlci začínají zvolna osídlovat českou krajinu. Jejich hájemstvím už dávno není pouze české pohraničí s hlubokými lesy a kopci. Stále častěji se v poslední době objevují i v českém vnitrozemí. Pro vlka obecného totiž není problém se usídlit i v zemědělské krajině, tak typické pro český a moravský venkov. Jediným limitem je dostatek potravy a klid na odchov vlčat.
Ekologové tvrdí, že jde o normální proces, přičemž vlk je naším přirozeným sousedem, od kterého nám nehrozí nebezpečí. Chovatelé ovcí a koz naopak mluví o přemnoženém predátorovi, jenž se nebojí vejít do vesnice, a vzhledem k vysoké hustotě zalidnění je napadení člověka podle nich otázkou času.
O tom, že se se vlci stále častěji vyskytují i v českém vnitrozemí, svědčí mimo jiné případy, kdy vlka srazilo auto nebo když jeden nebo více jedinců napadnou hospodářská zvířata. Podle mapy Agentury ochrany přírody a krajiny, monitorující tyto incidenty, se jednotlivé události nesoustřeďují už jen podél hranic, ale dochází k nim i poblíž míst, kde vlky nepamatují ani nejstarší obyvatelé.

Za dva měsíce 600 kilometrů

V roce 2020 došlo ke sražení vlka mezi Otrokovicemi a Hulínem i u Turnova, v roce 2021 u Poděbrad, Veselí nad Lužnicí, Mnichova Hradiště a loni se takový případ stal mezi Olomoucí a Prostějovem. Také případy napadení ovcí a koz již nejsou hlášeny jen z pohraničních oblastí, ale v posledních letech k nim došlo například u Sedlčan, Plzně či Mělníka. Ve všech případech skončilo zabitím jedné nebo i více ovcí a šlo zřejmě o vlčí smečky na cestě za novým teritoriem. Kromě toho je doložena řada pozorování vlků podél silnic, protože vlci člověka v jedoucím autě nevidí a před vozy se neskrývají.
Podle tiskové mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolíny Šůlové výskyt vlků na Mělnicku či Sedlčansku není překvapivý. Jde o zvířata, která se při hledání nových lovišť mohou přesunovat na velké vzdálenosti. „Například vlk, který byl zaznamenán v rakouských Alpách, ušel za dva měsíce 600 kilometrů,“ sdělila LN Šůlová s tím, že Mělnicko sousedí s Dokeskem, kde u Ralska vlci už několik let žijí a pravidelně se tam rozmnožují.
Také v pohraničí se vlkům daří, což potvrzují ochránci přírody, kteří se velkým šelmám věnují. „V posledním roce se nově podařilo doložit jejich trvalý výskyt například v Rychlebských horách a druhá smečka se zformovala v Orlických horách,“ doplnil Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
Mluvčí Šůlová dále vysvětluje, že vlk je sice vrcholový predátor, který může být nebezpečný, ale kontaktu s člověkem se snaží vyhnout. Napadení člověka prý představuje u nás i v Evropě mimořádně velkou vzácnost, na rozdíl třeba od pokousání psem nebo střetu s divokým prasetem.
„Od roku 1950 nebyl v Evropě zaznamenán žádný případ, kdy by došlo k útoku zdravých, přirozeně se chovajících jedinců vlka na člověka,“ řekla LN Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí. A pokračuje: „Všechny zaznamenané případy se týkaly vlků se vzteklinou a ta se od roku 2002 na našem území nevyskytla. Nebo šlo o jedince, kteří byli předtím v kontaktu s člověkem, byli přikrmováni a podobně.“ Zástupci chovatelů drobného dobytka však situaci nevidí takto bezproblémově a zvyšující se populace vlka obecného u nás jim velmi vadí. Právě jejich stáda se stávají občasným terčem útoků vlčích smeček, přičemž výsledkem bývá šokující pohled na potrhaná těla ovcí a koz.

Odstřel zatím ne

„Pro nás by byla výhra, kdyby se povolila regulace, tedy odstřel. O to bojujeme od začátku. Populace vlků jsou přemnožené, dokonce jsou oblasti, kde se vlci prokazatelně živí pouze ovcemi a kozami,“ sdělil LN předseda Svazu chovatelů ovcí a koz Richard Konrád. Zmínil případ, kdy prý vlčí smečka v pravé poledne zaútočila na pastvinu umístěnou vedle hřiště mateřské školky a zabila deset ovcí. Vlci jsou podle něj u nás přemnožení a stát by měl sáhnout k jejich regulaci, která se prý již v západních a skandinávských zemích děje.
O tom však ministerstvo životního prostředí nechce zatím ani slyšet. Na vlka obecného se u nás již nedíváme jako na konkurenci člověka. Naopak, jeho přítomnost prý může pomoci regulovat stavy přemnožené spárkaté zvěře, tedy jelenů, srn, daňků či divočáků, která působí škody v lesích. Připouští ale také, že přítomnost vlka v místech, kde se dříve sto a více let nevyskytoval, může přinést řadu problematických situací. Poukazuje nicméně také na to, že útoky byly ve většině případů spojeny s nedostatečným zabezpečením zvířat, především chybějícími ohradami nebo ploty.
Neznamená to ale, že by odlov vlků byl navždy zcela mimo hru. Jde například o oblast Beskyd, kde již také žije stálá populace a v poslední době tu došlo k mnoha útokům na nezabezpečená stáda.
„Situace zde bude dále vyhodnocována, a pokud by docházelo k útokům na hospodářská zvířata i přes provedené zabezpečení, bylo by zřejmě nutné k odlovu přistoupit,“ upřesnila mluvčí resortu Pospíšilová. S takovým postupem počítá obecně i pohotovostní plán pro řešení situací při výskytu problematických jedinců vlka, který ministerstvo životního prostředí připravuje.

Příspěvek na ploty a ohrady

Chovatelé v oblastech s výskytem vlka obecného mají možnost získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí právě na výstavbu plotů a ohrad. Richard Konrád však tvrdí, že na ni mnoho především drobných chovatelů nedosáhne a ploty musí dotovat z vlastního.
Stát také může majitelům stád finančně vynahradit zvířata, která predátoři zabijí. Má to ale háček. „Škoda musí být náležitě prokázána a poskytuje se pouze v případě, že zvířata byla v době vzniku škody umístěna v uzavřeném objektu nebo elektrickém ohradníku. Případně že v době vzniku škody byla mimo uzavřený objekt nebo elektrický ohradník pod přímým dohledem fyzické osoby nebo pasteveckého psa,“ upřesnila Eliška Kundratová z advokátní kanceláře Matzner Legal.
Od začátku roku se nově chovatelům vyplácí podle výměry hektarů, na kterých hospodaří, náhrada újmy za ztížení hospodaření. „Ta umožní chovatelům v místech, kde vlk žije, kompenzovat zvýšené náklady na organizaci zabezpečené pastvy. Tedy například plat pro pastevce, údržbu oplocení, náročnější manipulaci se stádem či péči o pastevecké psy,“ dodala mluvčí Šůlová z AOPK.

Zdroj: Lidové noviny, 20. 2. 2023

All Rights Reserved | SvetMyslivosti.cz | Lesnická práce s.r.o.