Hospodářům napáchá zvěř škody za tři a půl miliardy korun ročně (Pražský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Praha
Zemědělci by rádi změnili zákon o myslivosti.
Zejména hospodařící nájemci mají prý vůči myslivcům minimální práva, ačkoliv živí zvěř, o kterou se myslivci starají. Čestný předseda Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec ovšem očekává, že o případné změny se ještě povede tuhý boj.
* Co vám vadí?
De facto neexistuje vztah mezi tím, kdo zvěř na pozemcích živí a na jehož vrub jdou veškeré škody způsobené touto zvěří, a na druhou stranu tím, kdo tuto zvěř obhospodařuje, případně loví. Tedy mezi zemědělským uživatelem pozemků a myslivcem. Z větší části mají zemědělci pozemky pronajaté. Jestliže je tedy mezi majitelem a uživatelem ještě jako mezičlánek honební společenství, uživatelé nejsou schopni případné škody na nikom vymoci.
* O jak velké škody se jedná?
Mezi zemědělci je spočítané, že se jedná o tři a půl miliardy korun ročně, což je obrovské číslo. Zejména v oblastech, kde je přemnožená černá zvěř, jsou škody skutečně katastrofální a zemědělci nejsou schopni tyto škody dále nést. To je jasné znevýhodnění určité skupiny občanů a podnikatelů.
* Co by se mělo podle vás změnit?
Jde nám o to, aby byla jednoznačně daná posloupnost práv: majitel, uživatel a pak teprve myslivec. Při vší úctě k myslivosti, protože to je krásný, prospěšný a bohulibý koníček, ale stále je to pořád jenom koníček, nemohou jej však provozovat na cizí náklady. V současné době je to tak, že v honebním společenství je značné množství majitelů pozemků, protože honitba musí mít nejméně 500 hektarů. Většina těchto majitelů přitom na pozemcích nehospodaří a značná část z nich se třeba nechá na základě plné moci zastupovat jenom tím myslivcem, který nemá žádnou půdu. Hlas hospodařícího vlastníka v okamžiku, kdy potřebuje ve společenství něco prosadit, má má jen nějakou váhu, takže je zpravidla v menšině. Nárok škod se v lepším případě dostane přefiltrovaný přes honební společenství nebo vůbec. A to bychom rádi změnili, aby se vlastník svých práv vůbec domohl.
* Čím toho chcete docílit?
V zásadě dvěma kroky. Tím prvním, možná méně důležitým, by bylo zmenšení minimální výměry ze současných 500 na nějakých 250 hektarů. To znamená, že k založení honebního společenství by bylo potřeba daleko méně lidí, takže se snáze dohodnou. Druhým opatřením by bylo, aby se s pronájmem pozemků automaticky pronajímalo i právo myslivosti. Zvěř, která na tom pozemku žije, žije prakticky celý rok z úrody zemědělce, který si pozemek pronajal. Tím by se napřímil vztah mezi tím, kdo tu zvěř živí, a tím, kdo ji loví. V tu ránu by bylo honební společenství tvořeno výhradně hospodařícími subjekty.
* V jaké fázi jsou přípravy novelizace zákona o myslivosti?
Ve fázi příprav a nápadů. Ministerstvo zemědělství má v legislativním plánu tuto novelu letos předložit. Očekává se velký boj. Je jedno, jestli je poslanec za ODS, nebo ČSSD. Při projednávání takového zákona je v první řadě myslivec, což bylo vidět při jeho projednávání před dvanácti lety.
Zemědělci by rádi změnili zákon o myslivosti.
Zejména hospodařící nájemci mají prý vůči myslivcům minimální práva, ačkoliv živí zvěř, o kterou se myslivci starají. Čestný předseda Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec ovšem očekává, že o případné změny se ještě povede tuhý boj.
* Co vám vadí?
De facto neexistuje vztah mezi tím, kdo zvěř na pozemcích živí a na jehož vrub jdou veškeré škody způsobené touto zvěří, a na druhou stranu tím, kdo tuto zvěř obhospodařuje, případně loví. Tedy mezi zemědělským uživatelem pozemků a myslivcem. Z větší části mají zemědělci pozemky pronajaté. Jestliže je tedy mezi majitelem a uživatelem ještě jako mezičlánek honební společenství, uživatelé nejsou schopni případné škody na nikom vymoci.
* O jak velké škody se jedná?
Mezi zemědělci je spočítané, že se jedná o tři a půl miliardy korun ročně, což je obrovské číslo. Zejména v oblastech, kde je přemnožená černá zvěř, jsou škody skutečně katastrofální a zemědělci nejsou schopni tyto škody dále nést. To je jasné znevýhodnění určité skupiny občanů a podnikatelů.
* Co by se mělo podle vás změnit?
Jde nám o to, aby byla jednoznačně daná posloupnost práv: majitel, uživatel a pak teprve myslivec. Při vší úctě k myslivosti, protože to je krásný, prospěšný a bohulibý koníček, ale stále je to pořád jenom koníček, nemohou jej však provozovat na cizí náklady. V současné době je to tak, že v honebním společenství je značné množství majitelů pozemků, protože honitba musí mít nejméně 500 hektarů. Většina těchto majitelů přitom na pozemcích nehospodaří a značná část z nich se třeba nechá na základě plné moci zastupovat jenom tím myslivcem, který nemá žádnou půdu. Hlas hospodařícího vlastníka v okamžiku, kdy potřebuje ve společenství něco prosadit, má má jen nějakou váhu, takže je zpravidla v menšině. Nárok škod se v lepším případě dostane přefiltrovaný přes honební společenství nebo vůbec. A to bychom rádi změnili, aby se vlastník svých práv vůbec domohl.
* Čím toho chcete docílit?
V zásadě dvěma kroky. Tím prvním, možná méně důležitým, by bylo zmenšení minimální výměry ze současných 500 na nějakých 250 hektarů. To znamená, že k založení honebního společenství by bylo potřeba daleko méně lidí, takže se snáze dohodnou. Druhým opatřením by bylo, aby se s pronájmem pozemků automaticky pronajímalo i právo myslivosti. Zvěř, která na tom pozemku žije, žije prakticky celý rok z úrody zemědělce, který si pozemek pronajal. Tím by se napřímil vztah mezi tím, kdo tu zvěř živí, a tím, kdo ji loví. V tu ránu by bylo honební společenství tvořeno výhradně hospodařícími subjekty.
* V jaké fázi jsou přípravy novelizace zákona o myslivosti?
Ve fázi příprav a nápadů. Ministerstvo zemědělství má v legislativním plánu tuto novelu letos předložit. Očekává se velký boj. Je jedno, jestli je poslanec za ODS, nebo ČSSD. Při projednávání takového zákona je v první řadě myslivec, což bylo vidět při jeho projednávání před dvanácti lety.