Tisíce havranů a kavek u nás jsou už minulostí (Zlínský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
O vlivu teplé zimy na ptačí druhy v našem regionu, hejnech kachen divokých i hus, které můžeme v těchto dnech pozorovat na ostrožských jezerech, ale také o tom, jakými dobrotami za současného příznivého počasí můžeme plnit ptačí krmítka, vypráví v rozhovoru pro Deník dlouholetý ornitolog a člen Moravského ornitologického kroužku Petr Šimčík z Hluku.
* Podle kalendáře měla v minulých týdnech panovat pořádná zima, ale ta dorazila až nyní. Jak teplejší zimní klima působí na opeřence? Nejsou z něho zmatení? Podle čeho poznáte, že i oni tento nestandardní stav vnímají?
Pokud se podíváme na tu dosavadní zimunezimu, můžeme i u ptáků zaznamenat určité "netypické" chování. Některé tažné druhy lze tuto zimu pozorovat po celé republice. Reagují tak na potravní nabídku v lokalitách, kde se vyskytují v hnízdní době, nebo na otevřených hladinách potoků a jezer, která v jiných letech jsou zcela zamrzlá. Ptáci samozřejmě vnímají tyto klimatické změny. Myje můžeme zaznamenat poslechem "tichého zpěvu" například u kosů. Často nás zaujmou hlasovými projevy sýkory, které známe spíše z období prvních jarních měsíců. Některé naše druhy mají svá zimoviště na dolních tocích potoků a řek, ale letos je pozorujeme v lokalitách jejich letního výskytu. Typickým příkladem je skorec vodní. Nelze však říct, že by někteří ptáci reagovali zmateně. Pouze využívají potravní zdroje, které jim příroda tímto teplým počasím poskytuje. Stále platí, že převážná většina tažných ptáků zimuje ve svých zimovištích, pouze někteří jedinci se rozhodli zůstat v lokalitách jejich letního výskytu. To dokládá i skutečnost, že u nás stále pozorujeme druhy, které v těchto zeměpisných šířkách mají svá zimoviště. Ať jsou to například sněhule severní, hoholka lední, moták pilich nebo berneška rudokrká. Ale i jiné ptáky, kteří se zde v minulých zimách vyskytovali hojněji, letos pozorujeme pouze ojediněle. Je to například dřemlík tundrový. Uinvazních druhů jako je třeba brkoslav severní, je pozorováno pouze několik desítek jedinců. Reakce ptáků na takové počasí je obdobná jako u ostatních živočišných či rostlinných druhů. Kvetoucí stromy vidíme pouze ojediněle, jelikož tak reaguje pouze některý jedinec. Obdobné je to i u ptáků.
* Vypadá to, jako by například havrani odtáhli někam, kde je na ně dostatečně chladno. Kam myslíte, že se uchýlili?
Bohužel v současné době již populace havranů polních a kavek obecných, které jsme byli zvyklí pozorovat v našem regionu, razantně poklesla. Jejich výskyt ve vyšších počtech se stává spíše vzácností. Vsoučasné době je můžeme pozorovat například v okolí Židlochovic, kde zimují ve větším počtu, řádově v tisících jedinců. Unás je pozorujeme spíše v desítkách kusů. Období, kdy jsme pozorovali tisíce havranů a kavek, patří již minulosti.
* Některé teplomilné ptačí druhy prý zapomněly odletět do Středomoří. Můžete tuto informaci potvrdit s upřesněním, kterých by se to mohlo týkat?
Ano, je to tak, spousta druhů využívá příznivého počasí a potravní nabídky ve střední Evropě a neodletěla do svých pravidelných zimovišť. U některých druhů se jedná o jedince, u jiných jsou to vyšší počty. Z celostátní databáze pozorování ptáků, kde jsou jednotlivá pozorování průběžně zaznamenávána, můžeme zjistit, že ornitologové po celé republice pozorují zimující jedince těchto druh, jako je například chřástal vodní, koliha velká, čáp bílý, konipas bílý, špaček obecný, ale i třeba budníček menšího.
* Naopak řada jiných, například zvonci, dlaskové, pěnkavy, brhlíci a další druhy tady být měli. a nečekaně nejsou. Mohl byste můj výčet doplnit a prozradit, kde namísto Slovácka v těchto dnech pobývají?
Druhy, které uvádíte, jsou typickými hosty našich krmítek. V minulých letech jsme však u některých druhů, jako jsou například zvonci, zaznamenali značný úbytek. Úbytek způsobila nemoc trichomonóza, způsobená prvokem bičenkou drůbeží (Trichomonas gallinea). Tato nemoc pravděpodobně ovlivnila celé populace zvonků zelených a pěnkav obecných, tedy druhů, které jsme běžně pozorovali v krmítkách po celou zimu. Nemoc se vyskytla i u čížků lesních, dlasků, ale i u vrabců domácích a koňader. Určitě je však nutné podotknout, že příroda v letošní zimě poskytuje ptactvu stále ještě dostatek potravy. Proto není nucena navštěvovat krmítka v takové intenzitě jako jiné zimy. Pokud můžu hovořit o svých poznatcích o jednotlivých počtech na místech, kde přikrmuji, musím konstatovat, že v oblastech Bílých Karpat jsou krmítka stále navštěvována sýkorami, brhlíky, ale i dlasky. V krmítkách v nižších polohách pozoruji pouze ojedinělé návštěvy koňader či modřinek nebo menší hejna stehlíků se zvonky. Na základě těchto pozorování je pravděpodobné, že část těchto druhů zůstala stále ve svých lokalitách ve vyšších polohách. Zde stále ještě nachází dostatek potravy, a nejsou tak nuceni k lokální migraci do nižších poloh.
* Jaká je situace na ostrožských jezerech, která mívají na svých hladinách v tomto období mnoha tisícové kolonie různých druhů stěhujících se ptáků?Je složení těchto migrujících hejn stejné jako v jiných letech, nebo se jejich struktura změnila, tak jako je jiné i současné zimní počasí?
Letos na ostrožských jezerech můžeme pozorovat po celou zimu tisícová hejna kachen divokých, doplněná hejny hus velkých, polních i běločelých. Jelikož po celou dobu je hladina na všech jezerech otevřená, využívá této možnosti k nocování a pobytu hodně jedinců. Přestože je teplé počasí, můžeme zde pozorovat druhy ze severních oblastí, které se zde objevují každoročně. Jsou to morčáci velcí, některé druhy velkých racků, ale i jeden exemplář morčáka bílého z ledna letošního roku, jehož výskytmáme zaznamenán i z minulých let. Pokud bych srovnával výskyt různých druhů oproti jiným zimám, určitě je letos menší počet morčáků velkých, ale i poláků chocholaček nebo některých druhů racků.
* Má smysl plnit krmítka pochutinami pro ptactvo, když je obklopeno relativním dostatkem stravy?
V tomto období je spíše vhodné omezit předkládání slunečnice či jiných vhodných "pochutin" na minimum. Na krmítku ponecháváme pouze malé množství krmiva, a to pro případ, že by nastala náhlá změna počasí (déšť, sychravo, mlha..). Sýkory, ale i jiné druhy ptáků již předem reagují na tyto změny počasí a začnou krmítko navštěvovat. Pokud by následně došlo k prudkému ochlazení, je možné pak předkládání krmiva opětovně obnovit.
* Zlé jazyky tvrdí, že se zima jen časově posunuje a my si jí na jaře užijeme, až nám to nebude příjemné. Pokud by tomu tak bylo, v čem je to špatná zpráva pro opeřence v našem regionu?
Jaký bude další vývoj počasí, to uvidíme. Samozřejmě že může nastat situace, kdy některé druhy vlivem teplejšího počasí zahnízdí dříve než jiné roky. Prudká změna klimatu, jakou je třeba velký pokles teplot či množství sněhu, pak můžou pro tyto druhy znamenat problém s potravou pro jejich mláďata. Je pak pravděpodobné, že by první hnízdění mohla být neúspěšná a ptáci by museli vynaložit znovu energii na nové náhradní snůšky. To je vždy pro každý druh náročné. Já osobně doufám, že se nakonec dočkáme očekávaného teplého jara.
***
Vizitka Petra Šimčíka
Petru Šimčíkovi je 56 let a bydlí v Hluku. Vystudoval lesnickou fakultu na České zemědělské univerzitě v Praze a fakultu životního prostředí na té samé univerzitě. Od roku 1993 pracuje na odboru životního prostředí v Uherském Brodě. O ornitologii se zajímá od dětství. Od roku 1973 je členem Moravského ornitologického sdružení, dnes Moravského ornitologického spolku v Přerově, následně pak od roku 1981 členem ČSO v Praze a od roku 1987 i České zoologické společnosti. Kroužkování ptactva se aktivně věnuje od roku 1985.
* Podle kalendáře měla v minulých týdnech panovat pořádná zima, ale ta dorazila až nyní. Jak teplejší zimní klima působí na opeřence? Nejsou z něho zmatení? Podle čeho poznáte, že i oni tento nestandardní stav vnímají?
Pokud se podíváme na tu dosavadní zimunezimu, můžeme i u ptáků zaznamenat určité "netypické" chování. Některé tažné druhy lze tuto zimu pozorovat po celé republice. Reagují tak na potravní nabídku v lokalitách, kde se vyskytují v hnízdní době, nebo na otevřených hladinách potoků a jezer, která v jiných letech jsou zcela zamrzlá. Ptáci samozřejmě vnímají tyto klimatické změny. Myje můžeme zaznamenat poslechem "tichého zpěvu" například u kosů. Často nás zaujmou hlasovými projevy sýkory, které známe spíše z období prvních jarních měsíců. Některé naše druhy mají svá zimoviště na dolních tocích potoků a řek, ale letos je pozorujeme v lokalitách jejich letního výskytu. Typickým příkladem je skorec vodní. Nelze však říct, že by někteří ptáci reagovali zmateně. Pouze využívají potravní zdroje, které jim příroda tímto teplým počasím poskytuje. Stále platí, že převážná většina tažných ptáků zimuje ve svých zimovištích, pouze někteří jedinci se rozhodli zůstat v lokalitách jejich letního výskytu. To dokládá i skutečnost, že u nás stále pozorujeme druhy, které v těchto zeměpisných šířkách mají svá zimoviště. Ať jsou to například sněhule severní, hoholka lední, moták pilich nebo berneška rudokrká. Ale i jiné ptáky, kteří se zde v minulých zimách vyskytovali hojněji, letos pozorujeme pouze ojediněle. Je to například dřemlík tundrový. Uinvazních druhů jako je třeba brkoslav severní, je pozorováno pouze několik desítek jedinců. Reakce ptáků na takové počasí je obdobná jako u ostatních živočišných či rostlinných druhů. Kvetoucí stromy vidíme pouze ojediněle, jelikož tak reaguje pouze některý jedinec. Obdobné je to i u ptáků.
* Vypadá to, jako by například havrani odtáhli někam, kde je na ně dostatečně chladno. Kam myslíte, že se uchýlili?
Bohužel v současné době již populace havranů polních a kavek obecných, které jsme byli zvyklí pozorovat v našem regionu, razantně poklesla. Jejich výskyt ve vyšších počtech se stává spíše vzácností. Vsoučasné době je můžeme pozorovat například v okolí Židlochovic, kde zimují ve větším počtu, řádově v tisících jedinců. Unás je pozorujeme spíše v desítkách kusů. Období, kdy jsme pozorovali tisíce havranů a kavek, patří již minulosti.
* Některé teplomilné ptačí druhy prý zapomněly odletět do Středomoří. Můžete tuto informaci potvrdit s upřesněním, kterých by se to mohlo týkat?
Ano, je to tak, spousta druhů využívá příznivého počasí a potravní nabídky ve střední Evropě a neodletěla do svých pravidelných zimovišť. U některých druhů se jedná o jedince, u jiných jsou to vyšší počty. Z celostátní databáze pozorování ptáků, kde jsou jednotlivá pozorování průběžně zaznamenávána, můžeme zjistit, že ornitologové po celé republice pozorují zimující jedince těchto druh, jako je například chřástal vodní, koliha velká, čáp bílý, konipas bílý, špaček obecný, ale i třeba budníček menšího.
* Naopak řada jiných, například zvonci, dlaskové, pěnkavy, brhlíci a další druhy tady být měli. a nečekaně nejsou. Mohl byste můj výčet doplnit a prozradit, kde namísto Slovácka v těchto dnech pobývají?
Druhy, které uvádíte, jsou typickými hosty našich krmítek. V minulých letech jsme však u některých druhů, jako jsou například zvonci, zaznamenali značný úbytek. Úbytek způsobila nemoc trichomonóza, způsobená prvokem bičenkou drůbeží (Trichomonas gallinea). Tato nemoc pravděpodobně ovlivnila celé populace zvonků zelených a pěnkav obecných, tedy druhů, které jsme běžně pozorovali v krmítkách po celou zimu. Nemoc se vyskytla i u čížků lesních, dlasků, ale i u vrabců domácích a koňader. Určitě je však nutné podotknout, že příroda v letošní zimě poskytuje ptactvu stále ještě dostatek potravy. Proto není nucena navštěvovat krmítka v takové intenzitě jako jiné zimy. Pokud můžu hovořit o svých poznatcích o jednotlivých počtech na místech, kde přikrmuji, musím konstatovat, že v oblastech Bílých Karpat jsou krmítka stále navštěvována sýkorami, brhlíky, ale i dlasky. V krmítkách v nižších polohách pozoruji pouze ojedinělé návštěvy koňader či modřinek nebo menší hejna stehlíků se zvonky. Na základě těchto pozorování je pravděpodobné, že část těchto druhů zůstala stále ve svých lokalitách ve vyšších polohách. Zde stále ještě nachází dostatek potravy, a nejsou tak nuceni k lokální migraci do nižších poloh.
* Jaká je situace na ostrožských jezerech, která mívají na svých hladinách v tomto období mnoha tisícové kolonie různých druhů stěhujících se ptáků?Je složení těchto migrujících hejn stejné jako v jiných letech, nebo se jejich struktura změnila, tak jako je jiné i současné zimní počasí?
Letos na ostrožských jezerech můžeme pozorovat po celou zimu tisícová hejna kachen divokých, doplněná hejny hus velkých, polních i běločelých. Jelikož po celou dobu je hladina na všech jezerech otevřená, využívá této možnosti k nocování a pobytu hodně jedinců. Přestože je teplé počasí, můžeme zde pozorovat druhy ze severních oblastí, které se zde objevují každoročně. Jsou to morčáci velcí, některé druhy velkých racků, ale i jeden exemplář morčáka bílého z ledna letošního roku, jehož výskytmáme zaznamenán i z minulých let. Pokud bych srovnával výskyt různých druhů oproti jiným zimám, určitě je letos menší počet morčáků velkých, ale i poláků chocholaček nebo některých druhů racků.
* Má smysl plnit krmítka pochutinami pro ptactvo, když je obklopeno relativním dostatkem stravy?
V tomto období je spíše vhodné omezit předkládání slunečnice či jiných vhodných "pochutin" na minimum. Na krmítku ponecháváme pouze malé množství krmiva, a to pro případ, že by nastala náhlá změna počasí (déšť, sychravo, mlha..). Sýkory, ale i jiné druhy ptáků již předem reagují na tyto změny počasí a začnou krmítko navštěvovat. Pokud by následně došlo k prudkému ochlazení, je možné pak předkládání krmiva opětovně obnovit.
* Zlé jazyky tvrdí, že se zima jen časově posunuje a my si jí na jaře užijeme, až nám to nebude příjemné. Pokud by tomu tak bylo, v čem je to špatná zpráva pro opeřence v našem regionu?
Jaký bude další vývoj počasí, to uvidíme. Samozřejmě že může nastat situace, kdy některé druhy vlivem teplejšího počasí zahnízdí dříve než jiné roky. Prudká změna klimatu, jakou je třeba velký pokles teplot či množství sněhu, pak můžou pro tyto druhy znamenat problém s potravou pro jejich mláďata. Je pak pravděpodobné, že by první hnízdění mohla být neúspěšná a ptáci by museli vynaložit znovu energii na nové náhradní snůšky. To je vždy pro každý druh náročné. Já osobně doufám, že se nakonec dočkáme očekávaného teplého jara.
***
Vizitka Petra Šimčíka
Petru Šimčíkovi je 56 let a bydlí v Hluku. Vystudoval lesnickou fakultu na České zemědělské univerzitě v Praze a fakultu životního prostředí na té samé univerzitě. Od roku 1993 pracuje na odboru životního prostředí v Uherském Brodě. O ornitologii se zajímá od dětství. Od roku 1973 je členem Moravského ornitologického sdružení, dnes Moravského ornitologického spolku v Přerově, následně pak od roku 1981 členem ČSO v Praze a od roku 1987 i České zoologické společnosti. Kroužkování ptactva se aktivně věnuje od roku 1985.