Logo
Vytisknout stránku

Znalosti z přírodovědy, fyzickou zdatnost a přesnou mušku prokazovali soutěžící (Kolínský deník)

Ždánice
"Za odměnu tu máme myslivecké omalovánky, pro ty větší pexeso," ukazovala odměny pro děti starostka Malotic Radka Jirkovská. Ta stála ihned u vstupu a čekala až některé z dětí splní všechny myslivecké úkoly. Tak jako každoročně se totiž ve Ždánicích konalo myslivecké rozloučení s prázdninami. To pořádalo, jako vždy, myslivecké sdružení Malotice a obce Malotice, Barchovice a Ždánice. Na zábavné odpoledne zvali milovníci přírody malé i velké. A nutno říci, že v mnohých úkolech by jistě dospělí za dětmi značně pokulhávali.
Prvním úkolem bylo přejít přes kládu, následně se zhoupnout na laně. Ti menší samozřejmě přecházeli s pomocí a s houpáním jim ochotný myslivec, případně maminka nebo tatínek, také pomohli. Pak přelézt přes překážku a pokračovat k dalšímu úkolu.
U lukostřelby bylo jako obvykle plno. Fronta dětí čekala, až se dostane na řadu každý z nich a vyzkouší si třikrát střelit na divoké prase. Samozřejmě jenom na obrázku.
I když střely byly mnohdy nepřesné, odměna děti přeci jen neminula. Pokud někomu držení luku a šípu nešlo, pomohl mu myslivec, který byl u stanoviště právě z toho důvodu. O stanoviště dál se házely šišky do připraveného otvoru. Klasické házení míčků do klaunových úst tak v tomto případě vystřídaly šišky nalezené v lese.
Také letos byla součástí soutěží tématika odpadů. Tentokrát však děti netřídily odpad do jednotlivých barevných popelnic. Zájemci si však mohli vlézt do popelářského automobilu a vypůjčit si malou černou popelnici, se kterou automobil objeli. Stanoviště bylo oblíbené zejména u chlapců. V kabině sedávali mnohdy i se svými tatínky.
Pod stanem děti mohly kreslit, ale také poznávat. Víte, který list patří ke kterému stromu? A na jaké lesní zvíře myslivec ukazuje? Ani dospělí by jistě nezvládli uhodnout úplně všechno. Děti se však snažily a dokázaly, že příroda jim není docela cizí.
Na úplný závěr si většina dětí nechávala střelnici. Byly pro ně připravené opravdové puškya s nimi se měli trefit na určený cíl. Samozřejmě, že ne živý.
Pro mnohé tak právě toto místo bylo tím nejzajímavějším. Zatímco prolézat, přelézat a houpat se lze téměř všude, střílet nemohou ti nejmenší každý den.
Někomu pomáhala se střílením a mířením maminka, jiným pomáhali páni myslivci, někteří ukázali, že pušku nedrží v ruce poprvé.
Po celou dobu akce bylo k dispozici také občerstvení. Počasí nebylo úplně příznivé, ale trakaře z nebe také nepadaly a tak byli všichni spokojení. Soutěžní odpoledne týden před koncem prázdnin si nakonec užily celé rodiny.
Zatímco děti si zasoutěžily a získaly tak jednu z příjemných odměn, rodiče si popovídali nebo trénovali svoje znalosti z lesa.

 

All Rights Reserved | SvetMyslivosti.cz | Lesnická práce s.r.o.