Plošné psychotesty držitelů zbraní zřejmě nemají šanci (Právo)

Minimálně 25 let už vedou odborníci i ministerští úředníci debaty o tom, zda v rámci žádosti o zbrojní průkaz a o jeho následné prodloužení budou povinně vyžadovány psychotesty.
Vznikla a pak zase zanikla kvůli tomu řada expertních skupin či komisí, ale nikdy se nedostaly tak daleko, že by se povinné posuzování psychického zdraví žadatelů o průkaz objevilo v návrhu zákona či alespoň ve vyhlášce některého z ministrů vnitra.
A ze včerejších slov toho současného ministra, Milana Chovance vyplynulo, že celoplošné zavedení psychotestů není příliš reálné ani teď, pár dnů po tragédii v Uherském Brodě, kde narušený muž zastřelil osm nevinných lidí a poté i sebe.
„Podle těch zkušeností ze zahraničí to (celoplošné zavedení psychotestů) prostě nefunguje. Muselo by tam být nějaké dlouhé přechodné období, než se najde dostatek klinických psychologů, protože v tom počtu, v jakém jsou, je to skoro neproveditelné,” řekl v pátek Právu Chovanec s odkazem na příklad ze Slovenska.

Dokáže jeden test něco odhalit?
Tam sice byly povinné psychotesty v roce 2010 po útocích v Bratislavě zavedeny, ale nezabránilo to další tragédii z roku 2012, kdy městský strážník zastřelil tři lidi.
Ostatně třeba v USA zastřelil dokonce 13 lidí přímo vojenský psychiatr na armádní základně. Navíc vliv a efektivnost plošných psychotestů nejsou podle úředníků vnitra ani v odborné literatuře dodnes jednoznačně prokázány. „Museli by (psychologové) odpovědět na to, jestli jeden jediný unikátní psychologický test opravdu odhalí psychopata či člověka tohoto typu, jakým byl střelec z Uherského Brodu. Otázka je, jestli toho jsou vůbec za jeden test schopni,” poznamenal ministr.
Chce proto s psychology a lékaři, kteří vydávají potvrzení o způsobilosti žadatelů o průkaz, nejprve hovořit o tom, jestli systém psychotestů něco změní.
Nemíní prý hned po tragédii na jihu Moravy dělat rychlá řešení, jejichž efektivita by pak byla blízko nule a stála by velké peníze.
Nicméně doplnil, že už zahájil debatu i se svým vládním kolegou ze zdravotnictví Svatoplukem Němečkem.
„Vytváříme na to společný pracovní mini tým, budeme chtít, aby naši lidé spolu komunikovali. Na druhou stranu nemůžeme na základě toho hrůzného případu potrestat všechny lidi bez toho, aby byl nějaký efekt,” podotkl Chovanec. Chovanec tedy zaměřuje svou pozornost spíše na dva jiné problémy. Považuje za chybu, že se doba pro přezkum oprávněnosti držení zbrojního průkazu zvýšila z původních pěti na deset let. Jednou z úvah je prý opětovné zkrácení alespoň na sedm let.
Za mnohem zásadnější a podle svých slov i efektivnější způsob, jak předejít podobným tragédiím jako té v Uherském Brodě, považuje ministr zavedení centrálního registru přestupků a jeho následné zpřístupnění městům a obcím. Právě města a obce mají podle něj držitele zbraně na svém území, znají ho a jejich městská či místní státní policie s tím případným problematickým člověkem vstupuje do kontaktu a má o něm největší povědomí.
Zákon o registru by měl být účinný od ledna příštího roku a po ročním přechodném období by fakticky samotný registr měl plně fungovat od počátku roku 2017.

Myslivci: Je to nesmysl
Psychotesty odmítají už řadu let čeští myslivci, kterých je v ČR zhruba sto tisíc, tedy třetina ze všech držitelů zbrojního průkazu.
Právem oslovený nejmenovaný odborník na zbraně a legislativu v této souvislosti uvedl, že právě silná myslivecká lobby stála především v devadesátých letech minulého století proti opakovaným snahám povinná psychologická vyšetření zavést.
Důvod je prý jasný. „Pokud by došlo k úpravě zákona či vyhlášky, například třetina myslivců by přes psychotesty neprošla,” sdělil Právu někdejší dlouholetý státní zaměstnanec a odborník na zbrojařství. „Ty psychotesty jsou absolutní nesmysl. Když je absolvujete, tak jejich účinnost je tak týden. Tak, aby byly opravdu účinné, to by musel držitel zbraní chodit na test každý týden,” má jasno expert na střelectví Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké jednoty, která pod sebou sdružuje zhruba 65 tisíc myslivců. Více informací o držitelích zbrojních průkazů či žadatelích mají prý jejich praktičtí lékaři, problém tedy spíše tkví v tom, že lidé nyní nemusejí žádného takového lékaře mít.
„Zhruba sedm procent lidí nemá svého praktika a ti jsou potenciálně nebezpeční,” míní Králíček. Rovněž upozornil na to, že zavedení psychotestů by byl velmi drahý špás. „Pro jednoho člověka stojí zhruba 4500 až 5000 korun. Je to tedy velice nákladné a neúčinné řešení, proto je odmítáme,” uzavřel dlouholetý myslivec.