Bude po volbách ještě dále existovat tradiční česká myslivost? (Haló noviny)

Nyní probíhají různá setkání a jednání na neoficiálních úrovních mysliveckých i nemysliveckých subjektů k současnému stavu české myslivosti. Střetávají se názory, padají různé návrhy s výrazy od spokojenosti se současným stavem až po výrazně nespokojené. Lze konstatovat, že většinově se vyskytují názory vyjadřující nespokojenost se současným stavem i řízením myslivosti. Vcelku lze souhlasit s názorem, že především chybí celková koncepce myslivosti jako takové, zahrnující v symbiózním stavu myslivost, lesnictví, zemědělství, ochranu přírody a další oblasti. Koncepce jako základní dokument pro další objektivní a optimální řešení a opatření.
Žádná koncepce bohužel zatím formulována nebyla, i když po ní bylo dlouhodobě a opakovaně voláno, ale z důvodu snahy napravit některé nedostatky a především, podle oficiálního vyjádření, z důvodu zvýšení tlaku na snížení přemnožení některých druhů zvěře, přesto ministerstvo zemědělství (MZe) přistoupilo k formulaci novely zákona o myslivosti, kterou schválila vláda a předala ke schválení do Parlamentu České republiky. V současné době již nynější složení sněmovny nestihne zákon projednat. Reálná situace je taková, že novelu zákona o myslivosti bude projednávat sněmovna až po volbách. Je rovněž otázka, zda bude projednávat novelu v současném znění nebo bude předložena zcela nová.
Jedna jistota, o které nelze pochybovat, existuje, a to, že novela zákona o myslivosti rozhodně bude projednávána, a to velmi brzy, protože tlaky a zájmy na změnu zákona jsou značné z několika stran. Současně lze jen těžko předpovídat, jaké změny budou ve finálním znění prosazeny.

Několik jednání
Před formulováním současného znění novely zákona MZe pořádalo několik jednání všech subjektů, organizací a institucí, kterých se zákon o myslivosti dotýká. Na jednáních byli zástupci lesnických organizací a podniků, organizací sdružujících zemědělce a podnikatele v zemědělství (byl jsem překvapen, kolik zemědělských organizací ve skutečnosti existuje). Jednání se konala v Brandýse nad Labem v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa. Vžil se pro ně pracovní název >jednání u kulatého stolu«, pro jejich pravidla a také pro to, že každý zástupce zúčastněného subjektu mohl rovnocenně vyjádřit názor k předem připravenému problému nebo souboru otázek s cílem hledání konsenzuálního řešení vyhovujícího všem subjektům. Záměr a myšlenka organizace uvedených jednání byla vcelku výborná. Setkání bylo nanejvýš užitečné, především díky možnosti dovědět se skutečné cíle a zájmy v myslivosti jednotlivých účastníků jednání. Cíle, kdy by došlo ke shodě všech, však dosaženo nebylo. Objektivně lze konstatovat, že to ve skutečnosti ani nešlo. V některých případech jsou totiž zájmy zemědělské výroby, lesnictví a myslivosti v tak antagonistickém vztahu, že hledání jakéhokoliv konsenzu nebo alespoň zdravého kompromisu je nanejvýš obtížné, ne-li nemožné.
Nicméně novela zákona byla nějak formulována a vládou schválena a podle mého názoru pro návrh novely platí jeden z Murphyho zákonů, a to, že každá nová úprava nějakého předpisu je vždy k horšímu.
Jeví se mi - je to můj osobní názor, který nijak nevnucuji - že novela zákona, ke škodě věci, poněkud unikala pozornosti myslivecké veřejnosti i přesto, že je v ní řada velmi problematických ustanovení, například: Mimo oboru je zakázáno ponechat v přikrmovacím zařízení krmivo přístupné
zvěři mimo dobu nouze nebo ponechat mimo přikrmovací zařízení krmivo přístupné zvěři, nejedná-li se o vnadiště, jinak se jedná o přestupek. Osobně, zase nikomu svůj názor nevnucuji, s tímto ustanovením mám problém, protože je v rozporu třeba se zásadami přikrmování srnčí zvěře, kterou je třeba, pro získání dobré kondice, začít přikrmovat už po skončení sklizně polních plodin, tedy kdy obecně ještě skutečný stav nouze není.
Nejsem přítelem hromad na krmelištích a vnadištích, které se postupně změní na nevábně hnijící hmotu, ale omezení na 2 kg, což požaduje další ustanovení, se mi nejeví jako praktické, stejně tak omezení počtu vnadišť. Jedno vnadiště na 50 ha. Myslím si, že jen uživatel honitby nejlépe zná spády a stávaniště zvěře, a tedy i nejlépe může optimalizovat počet vnadišť z hlediska co nejúčinnějšího lovu. Jinými slovy, tvůrce zákona říká, že chce zvýšit odlov zvěře a snížit její stavy, ale na druhé straně možnosti lovu omezuje.

Posílení byrokratické a sankční části
V novele značně posílila jak byrokratická, tak sankční část. Poněkud byrokratické se mi jeví nařízení, kdy v případě pronájmu honitby musí být v nájemní smlouvě uvedeno, kdo a jak bude za držitele honitby kontrolovat uživatelem honitby ulovenou zvěř a z této kontroly pořídí záznam. Prostě byrokracie.
Možných přestupků, které můžete spáchat, je celkem 35 s tím, že pro fyzické osoby byly za přestupky zvýšeny pokuty až na 100 000 Kč a u právnických až 200 000 Kč, tedy prakticky na dvojnásobek. Přestupky se budou evidovat v rejstříku trestů a samozřejmě platí, že dva přestupky rovná se odebrání zbrojního průkazu.
Novinkou je následující ustanovení. Názor ať si učiní každý sám, zda je to opatření pro myslivce, respektive pro myslivecké spolky, nebo proti nim. >V případě přestupku podle § 63 odst. 4 nebo § 64 odst. 2 písm. u), a pokud současně dojde ke škodě způsobené zvěří, uživatel honitby vystaví povolenku k lovu pro poškozeného vlastníka
honebních pozemků nebo osobu určenou vlastníkem; v případě právnické osoby statutárnímu orgánu této osoby, pokud ten nebude moci lov uskutečnit, tak uživateli sousední honitby nebo jeho zástupci a pokud ani ten nebude moci lov uskutečnit, určí adresáta povolenky k lovu splňujícího podmínky podle zákona o myslivosti orgán státní správy myslivosti.«
Jinými slovy, za určitých podmínek členové mysliveckého spolku budou budovat myslivecká zařízení, pečovat o zvěř v době nouze, mít odpovědnost atd., a někdo jiný bude jen lovit.
Přiznám se, že následujícímu ustanovení § 45 písm. e) poněkud nerozumím: >Je zakázáno nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní
zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm.« Znamená to, že nahánět srnčí zvěř pomocí psů, mimo ohařů, je možné? S tím bych zásadně nesouhlasil.
Ale abych novelu jenom nehaněl. Novela obsahuje ustanovení povinnosti rozdělení monokulturních lánů na díly po třiceti hektarech dvanáct metrů širokými pruhy s jinou plodinou.
Jak jsem již uvedl, je otázka, zda uvedené znění novely zákona bude v nové sněmovně projednáváno, nebo bude nějaké nové. Můžeme předpokládat, že případné nové znění novely zákona o myslivosti bude ještě více protimyslivecké než u té současné. Co je však jisté, že rozhodně novela zákona o myslivosti přijde v dohledné době na pořad dne a je nanejvýš namístě se situaci velmi pozorně věnovat, a to zavčas! Vzhledem k tomu, že jsem se zúčastnil osobně všech jednání v Brandýse nad Labem a všech dalších, týkajících se novely zákona o myslivosti, na různých úrovních a v různých sestavách účastníků, mohu výše uvedené tvrdit naprosto odpovědně. Otázka bude, co se kterým lobbujících skupinám podaří do novely prosadit.
Z řady vystoupení na výše uvedených zasedáních vyplynulo, že vcelku určitě bude některými subjekty předložen požadavek na snížení výměry honiteb.
Existuje i návrh, aby součástí pachtovní smlouvy bylo současně přenechání práva rozhodování o využití honitby. Tzn. že by podle tohoto požadavku nájemce honebního pozemku např. k zemědělské činnosti vykonával práva v zastoupení vlastníka honebního pozemku na valné hromadě honebního společenstva. V důsledku by situace mohla být taková, že by HS tvořil jeden velký pronajímatel a drobní vlastníci by vlastně o ničem nerozhodovali. Taková situace by vznikla ve většině honebních společenstev složených z drobnějších vlastníků, kteří svoje pozemky pronajímají k zemědělské činnosti jinému subjektu. Ten má většinou v pronájmu i okolní pozemky, a tak by vlastně rozhodoval o využití honitby. Pro mnohé spolky, kde je úzké propojení drobných vlastníků pozemků, kteří jsou současně členy mysliveckého spolku, a tedy vytváří shodu mezi MS a HS, by znamenal v podstatě tristní osud, protože využití honitby by místo vlastníků rozhodnul nájemce.

Tlak na vymahatelnost úhrady škod
Podle vyjadřování na zasedáních bude snaha zvýšit tlak na snadnější vymahatelnost úhrady škod způsobených zvěří ze strany uživatelů honitby.
K tomu bych uvedl, že vlastně myslivci mají platit škody za živou zvěř, která ve skutečnosti podle zákona není jejich vlastnictvím. Jejich majetkem se stává až po jejím ulovení. Jiným aspektem je často zmiňovaná přemnožená černá zvěř. Jenže v 99 procentech příčinou zvýšených stavů černé zvěře je enormní potravní nabídka s vysokou nutriční hodnotou v pěstovaných plodinách na extrémně velkých plochách. Takže bez účinných opatření ze strany zemědělství je redukce stavů černé zvěře mnohde těžko řešitelným problémem, ne-li nemožná. Pro mne je zajímavým poznatkem vcelku průlomový rozsudek soudu v Německu ohledně úhrady škod na plodinách pěstovaných k výrobě energie, jako kukuřice a řepka. Rozhodnutí je takové, že úhrada škod způsobených zvěří na energetických surovinách se neposkytuje.
Pokud bych mohl a směl být prognostikem ohledně projednávání novely zákona o myslivosti v Poslanecké sněmovně, vycházejíc z poznatků z řady jednání a různorodých požadavků subjektů, jichž se myslivost dotýká, troufám si tvrdit, že jednání o novele zákona o myslivosti bude jedním z nejkonfliktnějších. Výsledek zásadně rozhodne o budoucnosti české myslivosti a především o životaschopnosti a možná vůbec existenci mysliveckých spolků. Doslova půjde o budoucnost myslivosti a myslivců jako takových.
O konečném znění novely zákona rozhodne především politické a osobnostní složení nové sněmovny a zda myslivci v nich budou mít dostatečné zastání. Zcela objektivně a pravdivě lze konstatovat, že KSČM vždy stála na straně ochrany přírody a myslivosti. K tomu můžeme dodat, že například autorem a tvůrcem současného zákona o myslivosti č. 449/2001 je JUDr. Vojtěch Filip, předseda ÚV KSČM. Podle mého názoru současný zákon je plně vyhovující, jen nejsou dostatečně využívány všechny nástroje, které současný zákon umožňuje, a v zásadě není třeba nic měnit. Nicméně můj názor není rozhodující. Důkazem jsou tlaky a zájmy různých skupin, které vedly k formulaci výše uvedené novely a které budou prosazovat změny podle svých zájmů.
Dovolím si jeden osobní závěr. Čím méně bude ve sněmovně poslanců KSČM, tím slabší bude pozice myslivosti. Pokud máte v rodině či mezi známými myslivce, informujte je, ať nejsou lhostejní k budoucnosti svého celoživotního hobby, kterému poctivě věnují hodiny a hodiny času a velké množství poctivé práce.
O autorovi: Jiří HANÁK, kandidát KSČM do Poslanecké sněmovny ve Středočeském kraji