Doba páření divokých prasat je nyní celý rok (Benešovský deník)

Benešovsko
Mírné zimy a energeticky bohaté plodiny. To jsou pravděpodobně dva hlavní důvody, kvůli kterým zažívají v posledních několika letech divoká prasata populační boom, a zemědělci rok co rok hlásí kvůli jejich přemnožení milionové ztráty na úrodě.
Ministerstvo zemědělství proto uvažuje o novele, která by umožnila jejich odstřel po celý rok bez ohledu na věk či pohlaví zvířete.
Hlavním důvodem je změna způsobu jejich života. Divočák se totiž dokonale přizpůsobil aktivitám člověka a možnostem, které mu nabízí; celoroční nabídky potravy. A tak obvyklá doba páření, která normálně probíhá od listopadu do ledna, se nyní rozšířila na celý rok. A jaký je výsledek? Selata narozená na konci února až začátku března mají sami na podzim už svá mláďata.
"Od začátku října jsou v plném proudu naháňky na černou zvěř, společné lovy a individuální odstřely na vnadištích. To jsou plochy před posedem, kam se dává kukuřice či jiné obilniny," odpověděl vlašimský nimrod Jiří Hanuš na otázku, jak řeší vysoký stav černé zvěře myslivci na Benešovsku. Zároveň zdůraznil, že v této době je třeba se mít při procházce lesem na pozoru.
Někteří zemědělci jsou přesvědčeni, že jediný způsob, jak snížit stavy divočáků, je začít lovit i bachyně, které mohou přivést na svět i osm selat, a ta pak v témže roce ještě mít sama své potomky.
"Podle mého názoru je tohle jediná šance. Pokud se nepřistoupí k takovémuto razantnímu kroku, může se stát, že se jejich stavy vymknou jakékoliv kontrole, a pak nechci vidět, co se bude dít. Já už dělám v zemědělství skoro čtyřicet let, tak vím, o čem mluvím. Takže by bylo fajn, kdyby naši politici odsouhlasili tu novelu, která by dovolovala střílet divočáky bez ohledu na pohlaví a stáří zvířete," uvedl rozhořčeně traktorista, který požádal redakci Deníku, aby neuváděla jeho jméno.
S tímto návrhem se ale příliš neztotožňují myslivci. Odstřel bachyní jim přijde neetický a krutý. Přesto si ale uvědomují, že je to pravděpodobně jediné řešení.
Přemnožená divoká prasata neohrožují každoročně pouze úrodu na polích, ale i řidiče. A to nejen na silnicích nižších tříd, ale i na rychlostních silnicích či dálnicích, kdy může mít střet s černou zvěří katastrofální následky.
"Já jezdím každý den do práce přes les a v těchto dnech potkávám divoká prasata na silnici takřka pravidelně. A přijde mi, že se vůbec nebojí. Dokonce se mi stalo, že se jedno zastavilo uprostřed silnice a koukalo na mě. Takže jsem musela úplně zastavit," řekla Marie Padevětová z Prosečnice.