Myslivci se mohou pyšnit kapličkou svého patrona (Českobudějovický deník)

Lišov
Třemi ženami ve společenstvu a kapličkou sv. Huberta se mohou pochlubit lišovští myslivci, vedle své ostatní činnosti. Spolek s oficiálním názvem Honební společenstvo Lišov - Levín se přitom může pyšnit i tím, že navazuje na více než stoletou tradici. Muži a ženy v zelených kamizolách si historii myslivosti na Lišovsku připomněli i vloni u příležitosti několika kulatých výročí. "V roce 2015 slavil náš spolek historicky 105. výročí založení Loveckého klubu v Lišově a páté výročí vybudování kapličky sv. Huberta," říká hospodář společenstva Stanislav Ženčuch a připojuje, že k těmto výročím byla uspořádána 8. listopadu 2015 Hubertská mše v kostele sv. Václava v Lišově.
"První písemná zmínka o loveckém klubu je z roku 1910. K roku 1911 máme k dispozici knihu pokladniční, kde se vše ještě počítá na krejcary," vrací se Jiří Chmel, hlava mysliveckého společenstva (oficiální titul zní honební starosta), více než sto let do historie. Původní Lovecký klub fungoval do roku 1950. Poté byl rozpuštěn a následně vzniklo myslivecké sdružení, které ukončilo svou činnost k roku 2004. Ještě předtím ale byly položeny základy dnešního Honebního společenstva Lišov - Levín. To bylo založeno podle novelizovaného Zákona o myslivosti v roce 1992. Společenstvo spojuje vlastníky lesů, polí, luk a rybníků, kteří dohromady sloučili pozemky do honitby, jež dnes čítá 1810 hektarů. Patří sem majetky města Lišov, třeboňských rybářů nebo i drobných vlastníků. Honitba se pronajímala, dnes se o ni stará honební společenstvo samo.

Srnec i vydra
Díky rozmanitosti honitby se zde najde srnčí zvěř, divoká prasata, bažanti nebo zajíci a dále kachny, husy, holubi, sovy, dravci moták nebo jestřáb, liška a třeba i vydra. Například srnčí zvěře smějí lišovští a levínští myslivci ulovit podle Jiřího Chmela zhruba 30 - 35 kusů ročně. Zajíců nebo bažantů se uloví minimum, do pěti kusů ročně, protože jsou vzácností. Ke vzácnějším, ale chráněným obyvatelům honitby patří vydra. "Stav vydry říční má narůstající tendenci. Myslím si, že je to proto, že jsme na přelomu Českobudějovické a Třeboňské pánve a do naší honitby patří i soustava rybníků," říká Jiří Chmel. Profesí vystudovaný zemědělec ale doplňuje, že vydra se zřejmě stává i civilizačně "otužilejší", protože když býval dříve na školeních, říkalo se, že vydra vyžaduje čistou vodu. Přitom na Lišovsku se vyskytuje i ve vodních tocích, kam stále v některých místech ústí splaškové vody...
Momentálně už myslivci nějaký čas zaplňují krmelce pro srnčí zvěř a zajíce nebo zásypy pro bažanty. Kromě ovsa nebo pšenice, které se kupují ze společné pokladny, se do jesliček zakládá také seno. "Seno dodává každý sám. Pro srnčí a zajíce je nejlepší nasušit tak patnáct, dvacet centimetrů vysoký luční porost. Mělo by to být jiné seno než pro dobytek nebo pro koně," upozorňuje Jiří Chmel s tím, že na doplněnou se dává třeba řepa, jablka a nebo mrkev ze zahrádky.
Kromě obvyklé myslivecké činnosti se ale Honební společenstvo Lišov - Levín může pochlubit i zřízením kapličky zasvěcené patronovi lovců a myslivců svatému Hubertovi. Drobná stavba vznikla zcela nově na táhlém návrší nad Lišovem, na rozhraní lesa a polí. "Při jednom rozhovoru dostala manželka starosty honebního společenstva nápad, že by se mohla taková kaplička postavit," říká Stanislav Ženčuch. Hospodář myslivců dodává, že navrhl místo, kde byl před časem roztrhán jeho jezevčík jinými psi.
Místo má smutnou historii, která ale sahá až do minulých staletí.

Popraviště
"Bylo to původní a historicky doložené popraviště města Lišova, neboť Lišov měl v 16. a 17. století hrdelní právo," připomíná další z myslivců Jan Moural.
Pozemek, kde kaplička stojí, patřil původně Pozemkovému fondu, takže myslivci čekali na prodej rok. "Nejvíc se o stavbu staral Dušan Vávra. Sehnal i menší firmu a materiál. Pomáhali jsme také já a Václav Hrudka," říká k jednoduché, ale zajímavě řešené kapličce s hezkým obrazem svatého Huberta Stanislav Ženčuch.
Podíleli se i další myslivci a například město Lišov poskytlo svou techniku k úpravě okolí a věnovalo sem i lavičku. Náklady byly zhruba 50 000 korun a na jejich uhrazení se pořádala sbírka. "Složili se hlavně členové honebního společenstva. Dostávali jsme příspěvky od 100 korun výš," dodává Stanislav Ženčuch.
U příležitosti vysvěcení kapličky se zde v roce 2010 konala i Hubertská mše a dnes tu myslivci slavnostně zahajují a ukončují loveckou sezonu.