Ochránci přírody zvítězili nad radějovským "knížepánem" (denikrefetrendum.cz)

V Radějově se nevede lokální spor, nevede se tu ani spor o to, zda chránit či plenit přírodu, vede se tu spor o charakter společnosti.

Kdyby tento text nevyšel dnes, ale zítra - na apríla, možná by mu řada čtenářů ani nechtěla uvěřit. Máme pro vás totiž dobrou zprávu.

V prosinci předminulého roku jsme zde v Deníku Referendum vydali reportáž o Radějově. Autentický popis toho, jak v jedné z největších českých obor hospodaří její majitel Leoš Novotný, pobouřil mnoho lidí. Jak ve zdejších poměrech asi málokoho překvapí, přišel k pozemkům se vzácnou přírodou na území CHKO značně podezřele. A chová se na nich jako feudál.

Po vydání textu se ozvalo i nemálo těch, kteří se podělili o vlastní špatnou zkušenost s panem majitelem a jeho zaměstnanci. Leoš Novotný, někdejší vlastník Hamé a. s., který pořídil svému synovi dopravní firmu Leo Express a sám sobě vybudoval exkluzivní lesní panství o rozloze 1600 hektarů, se chová způsobem, který nelze v demokratické zemi akceptovat.

V jeho oboře nechybí z dotací vybudované mokřady: ve skutečnosti rybníčky, na nichž v létě parkuje i vodní skútr. Vyjímá se tu reprezentativní hájovna: ve skutečnosti monumentální sídlo s hřištěm na basketbal, golfovým hřištěm, bazénem a přepychovým loveckým sálem.

Především ale radějovská obora vyniká početnými cedulemi upozorňujícími na zákaz toho i onoho, pečlivě uzavřenými vstupními bránami se zvonkem na oborníka a otevíráním na dálkové ovládání, kamerami monitorující pohyb turistů či zaměstnanci - ve skutečnosti připomínají poddané knížepána, vždy připravenými položit návštěvníkům otázku: Můžete mi říct, kdo jste a co tady děláte?

Navzdory tomu, že čtvrtina pozemků v oboře Leoši Novotnému ani nepatří a že neexistuje žádný legální důvod, jak bránit veřejnosti, aby do ní vstupovala - až na výjimku, ke které se ještě dostaneme -, pan majitel využívá všemožné nevybíravé prostředky k tomu, aby odsud turisty vystrnadil. Patří mezi ně vynalézavé zastrašování i vyhrožování. Stalo se dokonce, že pár lidí z obory sám vyvezl svým automobilem.

K hříchům Leoše Novotného v radějovské oboře patří také řízené přemnožení tamních daňků, které v roce 2009 vyvrcholilo nařízením správy CHKO vystřílet osm set z nich - přemnožená zvířata totiž ve velkém likvidovala vzácné květnaté louky a přirozeně se obnovující les.

V roce 2014 začal platit v radějovské oboře vůbec poprvé po část roku oficiální zákaz vstupu. Od 1. do 30. června z důvodu kladení mláďat. Od 1. září do 15. listopadu z důvodu lovu. Na žádost Leoše Novotného tak rozhodl městský úřad ve Veselí nad Moravou. Panu majiteli se podařilo dosáhnout toho, že po tři a půl měsíce měl oboru jen pro sebe a on, ani jeho zaměstnanci, se nemuseli obtěžovat vyháněním výletníků.

Nyní se ale konečně dostáváme k té dobré zprávě. Tomuto zákazu je konec. Krajský soud v Brně, na který se obrátili s žalobou ochránci přírody Stanislav Javora a Pavel Dekař, celou věc se zákazem přezkoumal a rozhodnutí městského úřadu ve Veselí nad Moravou prohlásil za nicotné.

V rozsudku, který má redakce Deníku Referendum k dispozici se na právnické prostředí až okouzlujícím literárním způsobem vysvětluje: "Nicotnost dle teorie správního práva představuje specifickou kategorii vad správních aktů. Tyto vady jsou však vzhledem ke své povaze vadami nejzávažnějšími, nejtěžšími a rovněž i nezhojitelnými. Akty, které jimi trpí, jsou podle soudu akty nicotnými. Nicotné akty však nejsou ,běžnými' akty nezákonnými, nýbrž akty, které pro jejich vady vůbec nelze za veřejně-mocenské akty správního orgánu považovat, a které nejsou s to vyvolat veřejnoprávní účinky; jedná se typicky o akty, které vůbec nemohly být vydány. S nejtěžšími vadami jsou tak nutně spojeny i ty nejtěžší následky. Proto není nikdo povinen nicotné správní akty respektovat a řídit se jimi. Hledí se na ně, jako by vůbec neexistovaly, pročež tedy jde o nezhojitelné právní nic. Nicotnost nelze zhojit ani uplynutím času."

Naši reportáž jsme v roce 2014 zakončili slovy: "Moc svých peněz využívá Leoš Novotný k tomu, aby šikanoval turisty po listopadu 89 naprosto bezprecedentním způsobem. Aktéři, jako CHKO Bílé Karpaty, hrstka majitelů drobných pozemků v oboře, přilehlé obce, bývalý revírník a další, jsou po letech, kdy jejich věci bez výsledku pomáhala média, obhájci zákona včetně České inspekce životního prostředí a podobě, rezignovaní a unavení. A tak je to u nás se vším. Co vlastně ještě v takové situaci zbývá? Okupovat? Vyvlastnit? Žalovat? Nebo všechno dohromady? Demokracie se liší od totality tím, že v ní lze vymáhat spravedlnost bez násilí, tak ať to kouká čtvrt století po revoluci prokázat."

Žaloba se vyplatila. Navštěvovat oboru můžeme bez ohledu na to, zda se to Leoši Novotnému líbí či ne. Brzy pojedeme na výlet.