Lesní ptáci obsadili Liberec. Lidem ale vadí, budí je a znečišťují auta (Mladá fronta DNES)

Dosud typičtí obyvatelé lesa se stále víc stahují do Liberce. Lidem ale straky, které zcela ztrácejí plachost, vadí. Znečišťují jim auta nebo ruší křikem. Často zaútočí i na hnízda menších ptáků.

LIBERECKÝ KRAJ
Vyměnily bezpečí lesa za pohodlí města. Lidem v Liberci ale stále víc vadí.
Straky nebo sojky, donedávna typicky lesní ptáci, se stále víc stahují do blízkosti člověka a jsou i na nejlidnatějších sídlištích.
Spatřit dnes černobílou straku u popelnic, v městském parku nebo na komíně domu už dnes vůbec není v Liberci raritou. Podle ornitologů vrcholí fenomén, kdy donedávna typičtí lesní obyvatelé ztrácejí plachost a strach z člověka.
"Straky se přesunuly do měst. Je jich už mnohem víc, než ve volné krajině. Ve městě mají lepší potravní i hnízdní podmínky. Navíc jim tam nehrozí žádné velké nebezpečí. Zcela ztrácejí plachost a zvykly si na lidi. Nejsou pro ně nebezpeční, naopak jim poskytují dostatek zdrojů potravy," řekl ornitolog Severočeského muzea v Liberci Martin Pudil.

Straka je všežravec, často hledá potravu u popelnic
Straka je podle něj typický všežravec, který se často živí i u popelnic. Vyhovuje jí i ve městech často sekaná tráva, v níž snáz vybírá bezobratlé živočichy. Přesné počty nikdo nezná, v samotném Liberci zcela jistě žijí stovky strak. U lidí však mají stále horší reputaci. Znečišťují auta nebo ruší křikem a ráno se tak postarají o nepříjemné probuzení.
"Letos mám pocit, že jich neskutečně přibylo. To, co straky provedly během noci s autem, jsem ještě nezažil. Přes pokálené čelní sklo nebylo skoro vidět a šlo to špatně umýt. Navíc je křik strak doslova odporný, zvlášť po ránu, když člověka vzbudí," zmínil Jiří Malý z Liberce.
Lidé často straky viní z decimování hnízd menších pěvců, kterých naopak ubývá. Jsou úspěšné hlavně v době, kdy ještě stromy nemají listy. Šokující zážitek měli nedávno i návštěvníci fotografické výstavy u hráze liberecké přehrady. "Straka nám nejdříve drze ukradla část pohoštění a odlétla s ním na strom," zavzpomínal na nedávnou událost liberecký fotograf Ibrahim Al Sulaiman. A pokračoval: "Ve stromě pak našla hnízdo sýkorek a doslova jedno z mláďat rozsápala. Její rodiče ji sice zahnali, ale už bylo pozdě. Všechny nás to šokovalo. Ještě jsem nikdy nic takového neviděl," dodal fotograf.
Liberečanka Jana Budínová by zase uvítala, kdyby někdo ve městech straky lovil. "Vadí mi, když ničí hnízda malým ptáčkům."
"Částečně cizí hnízda skutečně ničí, ale vliv na úbytek ptáků nikdy nebyl prokázán. Nikdy jich nezlikvidují tolik, kolik si lidé myslí. Často vybírají i mrtvolky u silnic a vypadá to, že je ulovily," doplnil Pudil.
"Ve městech také tohoto učenlivého ptáka neohrožují predátoři ani lovci," naznačil ornitolog další důvod, proč se strakám ve městech daří.

Spousta druhů ptáků hnízdí ve městech
Z hlediska mysliveckého zákona jsou sice straky zvěří a lovit se mohou od července do konce února. Ale jen na mysliveckých revírech.
Strážkyně lesa? Tento přídomek už dnes pro sojky neplatí. I ty lze dnes stále častěji spatřit ve městech. "Je to stejný případ jako u strak, také sojky ztrácejí plachost. Jen to začalo o několik let později. Také sojky pochopily, že u lidí jim je dobře a člověka se nemusejí bát," uvedl Martin Pudil.
"Spousta druhů ptáků v posledních letech hnízdí ve městech, kde dřív byli minimálně. Prostředí měst jim evidentně víc a víc vyhovuje. Netýká se to jen strak a sojek, ale třeba i u holubů hřivnáčů, krahujce obecného nebo vrány," přiblížil Jan Hanel zoolog ptáků v liberecké zoologické zahradě.
"V celé Evropě se poslední roky krajina velmi mění, ztrácí se různorodost, místo ní jsou obrovské lány lesů, řepky nebo kukuřic. Může to být jeden z důsledků. Možná proto osidlují hodně mozaikovitou krajinu ve městě. Každá zahrádka má své křoví," míní Jan Hanel.
Změna v přírodě je stále patrnější. Zatímco přibývají ptáci lesů a křovin, ptactva z otevřené krajiny ubývá. "Krajina se unifikuje, jsou v ní velké celky. Velké lány řepky nebo kukuřice jsou pro mnoho druhů v podstatě pouští," souhlasí s Janem Hanelem ornitolog Pudil.
Zatímco některým druhům se nebývale daří, jiné z přírody mizí. Typickým příkladem je třeba chocholouš obecný. Dnes podle ornitologů z Liberecka prakticky vymizel. Nemá tu vhodné podmínky pro hledání potravy. Potřebuje totiž bezlesou krajinu s malým množstvím vegetace. "V unifikované krajině se nemůže uchytit. Někdy proto bývá i kolem nákupních center, na parkovištích. Tam, kde by ho dříve člověk nehledal," zdůraznil ornitolog Martin Pudil.