V teplickém muzeu začíná výstava pytláckých kuriozit (Teplický deník)

Pytlák je sice osobnost rozporná, ale k tomu, co konal, potřeboval určité nadání.

Teplice
Regionální muzeum v Teplicích připravilo lidovou výstavu pytláckých kuriozit sběratele Milana Hlásenského
Výstava bude zítra zahájena vernisáží v 17:00 ve III. výstavní místnosti teplického zámku.
Výstava prezentuje historický vývoj chladných i palných zbraní, perličky z nálezů jednotlivých restaurovaných kusů, něco z dějin pytláctví a informace o lovené zvěři.
Výstava specifických pytláckých zbraní sběratele Milana Hlásenského pokrývá časový oblouk od 18. století do současnosti. Ukazuje to, co si pytlák, pokud byl zručný řemeslník, originálně vyrobil doma v kůlně. Jedná se o funkční a účelné originály, které pro svou obyčejnost nebývají součástí historických muzejních sbírek a lze je spatřit jen na této poučné "lidové výstavě". Vystavené zbraně člověku, který jim umí naslouchat, poví hodně o tom, kde vznikly, kdo je zhotovil, jak s nimi pracoval a proč jsou zrovna takové. Výstava přináší odpověď na otázky čím pytlák lovil, kde a jak získával své zbraně a jaké metody používal. Zajímavá je proto, že taková pytlácká, podomácku zhotovená nebo upravená zbraň plní nejen svůj základní účel, ale identifikuje rovněž svého uživatele a mnohdy i um a vtip zhotovitele.

SLOVO O AUTOROVI
Milan Hlásenský, narozený roku 1938, se seznámil s vojenskými zbraněmi už v útlém dětství, bohužel v rukách německých vojáků. Přesto mu učarovaly a tajně toužil něco takového opravdového mít.
Po základní škole se vyučil zámečníkem a vystudoval průmyslovou školu.
Technické vzdělání spolu s jistou řemeslnickou dovedností mu umožnily tento nedostatek nahradit vlastním přičiněním. Prostě vymyslel, nakreslil a ve školních dílnách potajmu vyrobil perkusní pistoli vlastní konstrukce, která byla schopna střelby. Ještě jí má schovanou.
Hlubší zájem Milana Hlásenského o tu část pytlákovy osobnosti, kterou autoři románů z přírody pomíjeli, tedy čím pytlák lovil, kde získával svou zbraň a jakou metodu používal, odstartovala o řadu let později zvláštní shoda okolností.
Když mladí jeskyňáři prozkoumávali novou jeskyňku, objevili v ní skupinu zvláštních předmětů. Ukázalo se, že tato dutina sloužila jako úkryt někoho, kdo nelegálně lovil, tedy pytlákovi. Zbraň, která se tam našla, byla zjevně podomácku vyrobená, ale vtipně řešená, takže velmi zaujala.
Postupně se rozšiřující sbírka přinesla s každým exemplářem novou historii, nový pohled. Sbírky pytláckých zbraní, nacházejících se v muzeích, jsou většinou ukázkou standardních výrobků mistrů puškařů nebo zbrojních fabrik. To, co si pytlák, pokud byl zručný řemeslník, vyrobil doma v kůlně, nebo co puškařský tovaryš potají složil z puškařského šrotu, to vše jsou cenné originály. Taková zbraň potom člověku, který jí umí naslouchat, poví hodně o tom, kdo ji zhotovil a proč je zrovna taková a ne jiná. Lze tedy bez nadsázky říci, že se podařila shromáždit skupinu exemplářů těchto specifických zbraní z regionů doslova od Šumavy k Tatrám od 18. století do současnosti.
Ruku v ruce se zbraní palnou musela být pytlákovi k dispozici i zbraň chladná, nůž nebo tesák pro rušení ulovené zvěře, ale i pro osobní obranu. Zkušenost z války se pak leckterému pytlákovi velmi hodila.
Celá expozice si klade jediný cíl - ukázat návštěvníkovi tuto lidskou činnost v souvislostech a tak trochu skrze člověka. Pytlák je sice osobnost rozporná, ale k tomu, co konal musel být opravdu mimořádným jedincem.
Výstavu si můžete v teplickém muzeu prohlédnout až do konce října.