Vlky, rysy a jeleny mohou na Šumavě doplnit i medvědi (5plus2)

Návštěvnické centrum Kvilda je zatím v oblibě méně než vlčinec na Srní. Proto i tam přibyly šelmy. Jaké má Národní park Šumava další plány, to objasňuje Miloš Juha z jeho vedení.

KVILDA
Návštěvnické centrum na Kvildě se rozrostlo o nový výběh. Kromě jelenů teď bude turistům přibližovat i život nejznámější šumavské šelmy -rysa ostrovida. Nový, necelého půl hektaru rozlehlý výběh, má v současné době dva obyvatele. Rysa Davida, který už jako kotě žil ve stanici pro handicapovaná zvířata v Klášterci u Vimperka, a jeho novou družku Kate, rysici dovezenou z Německa. Rysi mají Kvildě pomoci dohnat náskok Návštěvnického centra Srní, které je zatím díky výběhu s vlky navštěvovanější.
"Od začátku jsme věděli, že samotní jeleni nemohou vlkům konkurovat a nebudou tolik lákat. Výběh pro rysy je proto na Kvildě plánovaný od začátku. A v budoucnu k nim přibudou ještě divoká prasata," říká náměstek ředitele Správy NP Šumava Miloš Juha, který je autorem návrhu celého zoologického programu největšího českého národního parku.

* Bude tedy teď lákat Kvilda stejně jako Srní?

Za současných podmínek by to mělo být podobné. Celé centrum by v podstatě mohlo být postaveno jen na rysech. Časem přibudou ještě divoká prasata, ale s těmi je to složitější. Podrývají kořeny stromů, a tak je důležité vybrat pro ně vhodné prostředí, les by totiž mohla úplně zdevastovat. Proto s budováním jejich výběhu spěchat nebudeme.

* Plánujete nějaké změny také na Srní?

Tohle centrum funguje ještě lépe, než jsme čekali. Proto tam teď ale musíme řešit rozšíření parkoviště, padesát míst je málo. Když projekt vznikal, navrhoval jsem parkoviště s kapacitou okolo stovky aut. A ukazuje se, že ten odhad nebyl daleko od reality.

* Jste vlastně otcem celého nápadu návštěvnických center. Cítíte po tomto úspěchu uspokojení?

Určitě, ale má to více souvislostí. Speciálně na Srní návštěvnické centrum napomohlo části celé obce už jen tím, že jsme dodali potřebný počet ekvivalentů, aby obec dostala 52 milionů korun dotace na kanalizaci, která vede až na Antýgl. Vidím v tom další krok ke komplexní ochraně celého toho prostředí. Jsem rád, že to funguje.

* Jak na vznik center reagují místní?

Pochvalují si, že jim centra ulehčují práci. Souvisí to s dobou, ve které žijeme. Rychle se mění nároky lidí a turisté si svoji dovolenou na Šumavě představují čím dál víc ideálně. Vidí oblohu bez mráčků, lesy plné hub a potoky plné vody. Jenže se často stane, že návštěvník přijede, na obloze jsou mraky, prší a Šumava, i když je nádherná, najednou nenabízí snadno dosažitelné cíle. Turisté přijedou, prší, a tak hledají, kam by mohli vyrazit. Místní měli dříve větší problém vybrat jim cíl cesty, teď je ale jeden den pošlou na sovy, druhý na jeleny, třetí na vlky - a najednou je týden skoro pryč. Věřil jsem, že národní park skrze tyto projekty dokáže místním pomoci.

* Jsou ale lidé, kteří projekty návštěvnických center kritizují. Mnoha lidem třeba vadí, že taková místa nevznikají v chráněné krajinné oblasti, ale poblíž nejcennějších území v národním parku.

Je opravdu těžké návštěvnické centrum umístit. V současné době uvažujeme ještě o vybudování třetího takového místa někde v jižní části Šumavy. Je to ale těžké, protože musíme dělat kompromisy. Nechceme zasahovat do nejcennější přírody, zároveň musíme vybrat snadno dostupné místo. Také nám ale záleží na tom, aby měl návštěvník možnost vyhnout se ruchu, který zná z města.

* Máte i další požadavky?

Vycházíme z toho, že jsou místa, kde je třeba návštěvnost rozptylovat, a další, kde je dobré ji koncentrovat. Právě na Kvildě nebo Srní připadá v úvahu to rozptylování. Každý, kdo dříve přijel na Kvildu, chtěl vidět pramen Vltavy. Hrnuly se tam davy. Díky návštěvnickému centru se daří tyhle davy rozředit a cenným přírodním fenoménům se časem uleví.

* Máte v plánu i třetí návštěvnické centrum. V jaké fázi jsou jeho přípravy?

Na přípravách zatím intenzivně pracujeme, ještě ale nemáme vybranou lokalitu. Její výběr souvisí s tím, jaká zvířata v centru budeme chtít návštěvníkům představovat.

* Mám takový pocit, že se v souvislostí s tím mluvilo o losech nebo zubrech.

Přesně tak, ale každé z těch zvířat vyžaduje jiný typ prostředí. Pro zubry by vyhovovalo okolí Českých Žlebů, losi vyžadují jiný biotop, spíše prostředí mokřadů. Ty ale patří obecně k místům s nejvyšším stupněm ochrany. Navíc uvažujeme ještě o třetím zvířeti. Máme na Šumavě Medvědí stezku, Medvědí horu, místo, kde byl zastřelen poslední šumavský medvěd, a máme taky Václava Chaloupka, který s medvědy už leccos dokázal. Doufám, že tím teď nezpůsobím nějaké všeobecné zděšení, ale právě medvěd mi nějak do té koncepce prostě zapadá.