Logo
Vytisknout stránku

Za posledních deset let ubyla na Klatovsku čtvrtina myslivců (Klatovský deník)

Klatovsko

Ubývá myslivců i zvěře s výjimkou divokých prasat. Tak by se dal shrnout dlouhodobý vývoj v myslivosti na Klatovsku.
Před deseti lety měl Okresní myslivecký spolek (OMS) Klatovy Českomoravské myslivecké jednoty více než dva tisíce členů. "Nyní je to přesně patnáct set," uvedl jednatel OMS Klatovy Pavel Martin (na snímku). Za úbytkem členů je podle Martina více vlivů. "Na úbytku se podepsalo hlavně zvýšení členského příspěvku, pak je tady vliv stárnutí členské základny. Převažují starší členové a je tam odliv následkem úmrtí, nemocí či pokročilého věku, kdy už dotyčný nemůže fyzicky myslivost vykonávat," konstatoval Martin.
Ročně přijde do mysliveckých kurzů OMS Klatovy cca třicet účastníků, ne všichni se však po absolvování zkoušek musí stát členy. Zajímavý je podle Martina zvyšující se podíl žen. "Když jsem dělal zkoušky v roce 1983, tak v mysliveckém kurzu byla žena výjimkou. V současnosti tvoří ženy třetinu uchazečů. Jsou i ženy, které aktivně loví, ale spíše je v tom zájem o loveckou kynologii," vysvětlil Martin.
Podobně jako třeba u včelařů, zahrádkářů nebo chovatelů se myslivci potýkají s nezájmem dětí. "Například v Klatovech jsme nabízeli myslivecký kroužek v domě dětí a mládeže, ale nebyl zájem," posteskl si Martin. V celém okrese funguje pouze pět mysliveckých kroužků. "Pořádáme pro ně odbornou soutěž O zlatou srnčí trofej. Pořádáme také soutěž My a příroda, letos už byl 17. ročník, to není ale vědomostní soutěž, je to spíše zábavná soutěž v malování a ve zpěvu. Snažíme se tak děti spíše vůbec přivést k ochraně přírody, případně i k myslivosti," doplnil Martin.

ZMIZELI KOROPTEV, BAŽANT I ZAJÍC
U zvěře je podle Martina problém s přemnoženými divokými prasaty. "Pokud jde o zvěř, už dávno skončila doba drobné zvěře. Nejrozšířenější lovná zvěř byly koroptve.
Mezi válkami se jich lovily ročně v republice dva miliony, nyní je koroptev ohrožený druh. Koroptev pak nahradil bažant, hodně bylo také zajíců. V sedmdesátých letech se však zcela změnil systém hospodaření. Vznikly obrovské lány, rozoraly se meze, které jsou pro drobnou zvěř nepostradatelné, a drobné zvěře začalo ubývat. Nyní jsou honitby, kde se vůbec nevyskytuje bažant a zajíc jen výjimečně. Bažant, pokud se loví, je to stoprocentně z umělých chovů. To samé platí i u kachen, i tam jde o umělý odchov z devadesáti procent," popsal Martin důvody úbytku drobné zvěře.
Způsob hospodaření je podle něj i za úbytkem srnčího. "Ohromné ztráty jsou na silnicích a při zemědělských pracích. U srnčího se snížily odlovy, neloví se ho zdaleka tolik jako ještě před dvaceti lety právě proto, aby se v přírodě stavy udržely. U jelení zvěře se stavy víceméně drží, tam je hlavní populace na území Národního parku Šumava. V poslední době se více začíná objevovat daněk, který byl dříve pouze v oborách, na zhruba stabilní úrovni se drží populace muflonů, kteří se vyskytují například na Dolansku, na Svatoboru nebo na Horažďovicku," upřesnil Martin.
Velké lány, kvůli kterým téměř zmizela drobná zvěř, naopak svědčí divokým prasatům. Černá zvěř působí škody na zemědělských plodinách, existuje i riziko přenosu prasečího moru na domácí prasata. "V éře drobné zvěře, například v roce 1965 se na okrese Klatovy ulovilo 72 kusů černé zvěře. V loňském roce to bylo 4150 kusů," konstatoval Martin.

All Rights Reserved | SvetMyslivosti.cz | Lesnická práce s.r.o.