Logo
Vytisknout tuto stránku

Vyhlašování Národního parku Křivoklátsko se blíží. Odpor místních lidí roste (Hospodářské noviny)

V červnu začne ministerstvo životního prostředí s vyhlašováním pátého tuzemského národního parku, jímž se má stát Křivoklátsko. Odpor místních obyvatel proti vzniku přísné rezervace všaknabývá na síle. Tisíce jich už podepsaly proti návrhu petici, starostové obcí záměru, který je součástí vládního programu, vytýkají, že lidem zkomplikuje život. Klidný ale zůstává nejznámější obyvatel oblasti, politik a lesník Karel Schwarzenberg, který na území budoucího parku žije a vlastní několik hektarů lesa. Ponechání svých hvozdů přírodnímu vývoji si dokáže bez problémů představit.

Právě potřebou cenných smíšených lesů vrátit se k původní, přírodě bližší podobě argumentují přírodovědci. Současnýrežim chráněné krajinné oblasti to podle nich neumožňuje.
„Proces vyhlášení Národního parku Křivoklátsko pravděpodobně zaháj íme někdy v průběhu června. Spolu s tím začnou připomínková řízení,“ uvedla pro HN ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Proces to ale nebude snadný. „Někdo rozšířil fámu, že lidé kvůli parku nebudou moct chodit do lesa a na houby, omezí to myslivost a rybářství a zavalí je turismus,“ sdělila ministryně, podle níž však národní park pro obyvatele velkou změnu znamenat nebude. „Ne každý národní park je přetížen turismem jako České Švýcarsko. Naopak to lidem přinese příležitosti. Dotační programy jim umožňují požádat o peníze například na parkovací místa, silnice, osvětlení,“ poznamenala Hubáčková.

Politici a úředníci se už s místními lidmi sešli a pokusili se je o přínosech parku přesvědčit. Jenže odpor proti přísnější ochraně malebné přírody na obou březích Berounky se po debatách ještě utužil. Více než 30 starostů na konci dubna vyzvalo poslance a senátory, aby záměr park vyhlásit odmítli. Zhruba dvě desítky obcí, které jsou na jeho hranicích - celý svůj katastr uvnitř má jediná, Karlova Ves -, již navíc schválily usnesení, že se vznikem rezervace nesouhlasí. Už 5300 lidí přibližně z 30 tisíc v oblasti proti němu podepsalo petici. „A každý týden nám přibývají stovky nových podpisů,“ řekla starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová.
Místní lidé přitom už desítky let žijí uprostřed Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, která má násobně větší rozlohu (park má mít 115 km2, CHKO přes 600). Co jim na mnohem menším parku tak vadí? Výčet je bohatý. Bojí se rychlého rozšíření kůrovce z lesů, jež budou v rezervaci ponechány svému vývoji a mohou připomínat pralesy. Obávají se, že vodní zdroje v případě, že les nad nimi uhyne, přijdou o vodu.
Bojí se, že se rozšíří tzv. klidové oblasti, kam mají dnes přístup jen po značených cestách, a zejména rozvinutého turismu. „Klidný venkovský život nám vezmou. Nájezdy aut a turistů vsi změní,“ uvedla Kohoutová, starostka obce, kde chybí hospoda a v níž je teď jediný malý obecní obchod, otevřený pouze třikrát týdně.
I podle starosty Broum Petra Jirky chybí v místních obcích, výjimku snad tvoří jen ty na březích Berounky zvyklé na vodáky, k obsluze turistů vše. „Stav silnic je bídný, parkoviště nemáme, ani prostor, kde by mohla podle územních plánů vzniknout, nejsou tu hospody,“  podotkl.

Starostové proto vytýkají záměru i nekoncepčnost.
„Chtěli jsme vidět dopadovou studii, co turistický ruch udělá, vyčíslení, ale žádná neexistuje. Přijde nám to celé unáhlené. Park má přinést politické body a my jsme toho rukojmím,“ vytýká ministerstvu starosta Bělče Lukáš Kocman.
Důvod vzniku parku tak místní nechápou. „Nikdo nám nevysvětlil, proč musí na území, kde už je přes 40 let CHKO, vzniknout. Navrhovali jsme, ať se místo něho rozšíří národní přírodní rezervace, kterých je na území CHKO několik a už nyní jsou v nich lesníci v kácení omezení,“ míní Milan Naď z Křivoklátu.
Najít v poklidných vsích člověka, který by parku fandil, nebo byl aspoň nezaujatý, není snadné. Jednou z výjimek je asi nejslavnější obyvatel oblasti Karel Schwarzenberg, který žije v barokním zámečku Dřevíč a vlastní devět hektarů lesů. „Nejsem na straně příznivců ani odpůrců parku, přiznám se, že o něm nemám moc informací. Pokud by ale můj nevelký a převážně listnatý les připadl do části parku, kde jsou zásahy a těžba zakázány, tak by mi to vůbec nevadilo,“ říká dnes již důchodce, jehož celé „panství“ by leželo uprostřed rezervace.
Podle většiny expertů však lesy Křivoklátska status národního parku potřebují a ochrana, kterou jim poskytuje CHKO, nestačí. „Křivoklátsko si vyšší ochranu zaslouží, hlavně proto, že jde opravdu o cenné lesy,“ uvedl například v České televizi biolog David Storch z Univerzity Karlovy. Podle něj Křivoklátsko představuje unikátní území, protože velká část zdejších, často smíšených porostů se nachází v nížině. „Nížinné lesy jsou u nás poměrně ohrožené, mnohdy transformované ve smrkové monokultury,“ vysvětlil biolog.

Šéf středočeské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny Jaroslav Obermajer ukazuje rozdíl mezi lesy, kde se hospodaří, a těmi, které rostou bez lidského zásahu, přímo na území CHKO. Asi hektarové paseky poblíž hájovny Skalka mezi Nižborem a Sýkořicemi les nijak nezdobí. Napravo od cesty jsou vidět pařezy po smrcích vykácených kvůli kůrovci. Na holé ploše teď zbylo jen pár nízkých listnáčů, vysoký smrk a lapače s chemikáliemi proti kůrovci.
O něco lépe vypadá druhá strana cesty. Na původně oplocené mýtině už roste hustý mladý smíšený les. „Je tu porost s různými stromy, ale všechny jsou stejně staré. Navíc tu úplně chybí staré stromy, mrtvé tlející dřevo v různých formách, které je domovem například ptáků či brouků. To vytváří pestrost, která je důležitá. Hospodáři kláda mrtvého stromu vadí, potřebuje přístup. Tohle bychom v národním parku nechtěli,“ dodává. Podobných pasek je ale podél cesty k přírodní rezervaci Kabečnice řada. Jinou podobu má les o kus dál.

Uprostřed Kabečnice či v lokalitě Vůznice, jedné ze tří místních národních přírodních rezervací. Tady paseky nejsoua řada popadaných, tlejících stromů plných dutin leží na zemi nebo překlenují koryto potoka. V tomto pestřejším lese s různým stářím stromů roste i mnoho květin - jsou tu třeba fialové kvítky hrachoru jarního, mařinka, četní jsou brouci roháči. Jeden ze vzrostlých buků označili ornitologové modrými trojúhelníky jako vhodné hnízdiště ptactva.
Ponechání lesa přirozenému vývoji se proto podle Obermajera nemusí místní bát. Stromy pak budou nakonec zdravější, odolnější a lépe ochrání i podzemní vodu. Stejně tak prý nehrozí, že by lidé do lesů nesměli. Ani náhlý nárůst turismu údajně nehrozí. „Například v Českém Švýcarsku zaznamenali největší nárůst až v posledních letech, poté co lidé vytvořili sami část infrastruktury - vznikly soukromé penziony z chalup. I tady lze čekat, že návštěvnost bude růst postupně. Nemyslím, že národní park v lese bude nějakým enormním magnetem,“ dodal Obermaj er. Celý proces vyhlášení parku, od vypořádání námitekministerstvempo schválení celou vládou a zákona parlamentem, navíc podle něho může trvat několik let, takže bude dost času se připravit.

HN požádaly o stanovisko k vládnímu záměru i vlastníky lesů v oblasti. Těmi jsou státní podniky Lesy ČR, jejich pozemky tvoří 83 procent území s 11 honitbami, a Vojenské lesy a statky. Obě firmy prostřednictvím svých tiskových mluvčích komentář odmítly. Podle přírodovědců se zdejší cenné smišené lesy potřebuji vrátit původní, přírodě bližší podobě.

All Rights Reserved | SvetMyslivosti.cz | Lesnická práce s.r.o.