Krávy plné štěstí (respekt.cz)

Stádo uprchlého dobytka v Podkrkonoší zatím uniká pronásledovatelům a vítězí nad lidmi

Zvlněná krajina Podkrkonoší s domky poházenými na úbočích svahů mezi smrkovými a smíšenými lesy je na začátku dubna ještě předjarně zešedlá. Jasně zelená barva svítí jen z několika polí, tam, kde už se zelená řepka nebo nízké rostlinky pšenice.

U nového porostu malých, nedávno vysazených smrků kousek od obce Hajnice míjíme na silnici neobvyklou dopravní značku. Na bílém podkladě červeně orámovaného trojúhelníku je vyobrazena silueta krávy a pod ní na menší cedulce upozornění, že setkání s volně se pohybujícím dobytkem hrozí řidičům už o tři kilometry dál. Stádo krav, telat a jednoho či dvou býků, kteří byli předobrazem pro dopravní značku, se tu oficiálně toulá po lesích a loukách už nejméně rok, od doby, co zemřel jejich majitel, neoficiálně už ale o dost déle – na volno se sžili s okolní krajinou už za farmářova života.

V posledních týdnech, kdy zelenající se políčka u silnice lákají stádo na čerstvou potravu, se krávy z Hajnice dostaly do místního i celostátního referování médií. Lokální zpravodajství varuje řidiče, aby si tu dávali pozor a jeli pomalu, to celostátní sleduje snahu místních obyvatel nad kravami, telaty a býkem zvítězit a dostat je z přírody tam, kam podle ustálených zvyklostí patří: do ohrady a odtud pak na jatka, nebo – pokud se odchyt nepodaří – je postřílet přímo v lese a pak odvézt k likvidaci do kafilerie. Zatím ale plány nevycházejí. Stádo prokazuje větší um než lidé, dávné instinkty a schopnosti divokých svobodných zvířat, které se dobytku pobytem ve volné přírodě aktivovaly, mu dopřávají nad lidmi vítězit.

Jiná tradice

Procházka po Hajnici ukazuje, že uprchlé stádo se opravdu umí dobře schovávat a vyhýbat lidským očím. Obyvatelé obce popisují, že krávy nezahlédli, ani nepamatují. „Kdybych to nechytil ve zprávách, tak o tom ani nevím,“ říká na otázku po uprchlících muž z firmy prodávající v Hajnici traktory, „mně osobně je to jedno, jestli tu někde chodí po krajině krávy nebo ne, ale jestli dělají škodu, měly by se odstřelit.“ O škodě, kterou krávy napáchaly, se dozvěděl z médií: o týden dříve tu na hlavní silnici, kousek od nově umístěné dopravní značky, vstoupilo vzrostlé tele do cesty dodávce a ta zůstala po srážce pomačkaná s vyčíslenou škodou 300 tisíc korun. Tele srážku nepřežilo. A podle údajů policie to byla v oblasti už čtvrtá srážka s dobytkem za poslední tři týdny – jen v předešlých případech kráva či býk odkráčeli pryč a o jejich přítomnosti na silnici svědčí jen řidiči.

Řediteli Krajské veterinární správy v Hradci Králové Aleši Hantschovi se téma odstřelu zhmotnilo na stole v podobě dopisu od nové majitelky krav. Chtěla, aby nařídil či povolil odstřel divokých krav. „Něco takového ale my povolit nemůžeme. Odpověděli jsme, že to není v naší gesci,“ říká Aleš Hantsch. Pravidla stanoví, jak má zemřít hospodářské zvíře – omráčením a vykrvením – a nic jiného veterinární správa ze zákona posvětit nemůže. „Měli představu, že to odstřelí a odvezou na jatka. Vysvětlili jsme jim, ať na to rychle zapomenou. Zvířata jsou neznámého původu, nejsou u nich dělány pravidelné kontroly zdraví, je vyloučeno, aby šla do potravinářství. Po odstřelu by musela na kafilerii,“ říká ředitel veterinární správy. To by tedy znamenalo, že noví majitelé krav nejen že nebudou mít z živého dědictví žádný výnos, ale ještě by museli zaplatit za likvidaci „živočišného odpadu“ v kafilerii. Při váze krav by se částka vyšplhala na statisíce korun.

„Já osobně, a opravdu vám říkám jen svůj osobní pohled, bych proti ponechání zvířat v krajině nic neměl,“ říká ředitel veterinární správy na otázku, zda není možné pohlížet na divoké stádo stejně jako na srnčí nebo daňky nebo kance: ti také občas něco pošlapou a zničí, taky se s nimi občas srazí auto, divoké prase s mladým po boku reaguje útočně i na člověka – mají tedy stejné vlastnosti, které lidé v Hajnici vyjmenovávají u krav jako důvod ke smrti. „Ale problém je v tom, kdo by za ně hradil škody,“ dodává šéf veterinární správy. Za divokou zvěř hradí škody stát.

V pracovně starosty Hajnice Petra Červeného se ukazuje, že problém peněz je na stádu kravek to hlavní, ať se na to člověk dívá, z které strany chce. Jednak působí škodu, kterou pak mohou poškození chtít zaplatit, což je podle místních důvod k jejich odstřelu. Ale zároveň nikdo nechce odstřel provést, protože to obnáší i následnou platbu za zpracování mrtvých zvířat v kafilerii. To už zná starosta zblízka: tele, které zemřelo po srážce s dodávkou, nemělo v uchu značku, narodilo se už volně v přírodě. Majitelé se k jeho likvidaci nehlásili, a protože bez značení není prokazatelné, že je z jejich stáda, fakturu z kafilerie bude muset zaplatit obecní úřad – ke srážce došlo v jeho katastru.

Právě platba za kafilerii je důvodem, proč ještě krávy, býk a telata žijí. „Myslivci, pokud by je odstřelili, musejí zajistit jejich odvoz a zaplatit za kafilerku,“ říká starosta, „a pak to případně nějak vymáhat. A na to nemají peníze. A obec taky ne.“ Majitelům je prý zároveň líto tolik kvalitního masa z biochovu nezpeněžit, zvláště když je možné, že jim na stole mohou přistát žaloby o náhradu různých škod. O tom, že by se něco takového chystalo, sice starosta nic neví, na radnici si nikdo na krávy nestěžoval, ale ta možnost tu, jak říká, je.

Za této situace se naděje majitelek krav i lidí z obce upínají ke skupině kovbojů, které rodina požádala, ať krávy pochytají. Kdyby se zvířata podařilo chytit, musejí sice projít souborem zdravotních kontrol, ale pak už by mohla být prodána na jatka. Kovbojskou akci má na starosti Zdeněk Beránek z obce Janatov u Nového Bydžova. Téměř šedesátník žije koňmi od dětství, ve stájích vyrůstal od děcka, jak říká. A dosud ho to nepustilo. Závodil v rodeu a ještě dnes dělá se svými dvěma koňmi ukázky tohoto umění. V přístřešku v zahradě u domu jsou všude kovbojské artefakty: sedla, kolty i americká vlajka, pan Beránek má na klobouku liščí ohon, a jak upozorňuje, nejde jen o ozdobu, ale i o praktickou kovbojskou pomůcku k odhánění much. „Oslovila mě kamarádka policistka, říká, ty jsi kovboj, tak se tam na ty krávy jeďte podívat,“ popisuje, jak se spojil s majiteli stáda – a plácli si.

Přesné detaily dohody nechce kovboj Beránek sdělovat, aby nevyzradil nějaký detail o rodině, která si přeje zůstat mimo zájem médií. „Ale plán máme. Zkusíme je nahnat do přenosných elektrických ohrad,“ popisuje. „Majitelé je chovat nechtějí. Ale našli by se lidé, ke kterým by se dali rozstrkat.“ Pak zdravotní zkoušky – a jatka. Ale ne hned pro všechny. Jak upozorňuje pan Beránek, bylo by neekonomické porazit třeba třísetkilové tele, když z něj časem může v nějaké ohradě vyrůst daleko větší zisk. „Mám to celé na triku. Teď je jen musíme pochytat,“ říká kovboj.

To, jak se naposledy ukázalo počátkem dubna, není jen tak. Pan Beránek s šesti dalšími kamarády – kovboji v sedle, s dronem a s profesionálním stopařem na krávy nenatrefili, plachá zvířata se jim umně schovala tak, že je nezahlédli a ani dron je nenašel. „Variantou je i uspání zvěře, odstřelovač se ale musí dostat ke zvířeti tak na 25 nebo 30 metrů a taky je musí nejdřív vidět, aby odhadl jejich váhu a dávkou je nezabil,“ popisuje kovboj těžkosti chytání chytrého stáda. „A taky je musíme napřed dostat z lesa na volné prostranství. Čas jde proti nám, jak se všechno zazelená, nebudou mít důvod migrovat, budou mít vše, co potřebují, v lese,“ říká pan Beránek při loučení.

Už citovaný biolog Jirků považuje kovbojské nahánění za špatný nápad: vystrašená zvířata jsou ve stresu, splašená. Nahánění a křik jsou obvyklé nástroje lidí v takových případech, býčci a kravky se snaží uniknout, mohou útočícího člověka zranit, když jsou lapeni, tisknou se pevně k sobě tělo na tělo. „Nejlepší by bylo trpělivě naučit zvířata chodit na jedno místo na nějaký pamlsek, na jablka například, ty milují tak, že se z toho můžou zbláznit,“ popisuje poklidnou metodu získání zvířat. Ideální by podle něj bylo sypat jablka na klidné, odlehlé místo bez ruchu a dál od lidí i silnic, taková místa má dobytek rád, a tam pak postavit improvizovanou ohradu.

K dlouhodobé práci na odchytu divokých krav se teď v Hajnici nikdo nechystá. Nedávno umístěná značka u silnice je zatím prvním krokem k poklidnému soužití krav a lidí. A druhý už se chystá. Policisté sice zaznamenali názory místních lidí, že by měli u silnic odstřelovat krávy oni, aby zajistili autům bezpečí, ale podle mluvčí Šárky Pižlové se trutnovská policie k povolání odstřelovačů do Hajnice nechystá. „Ale už jsme podali podnět na Ředitelství silnic a dálnic ČR, aby v tom úseku snížila řidičům rychlost,“ říká policejní mluvčí. „A pro jistotu bychom tam pak mohli hlídat, jestli to dodržují.“

Zdroj: respekt.cz, 10. 4. 2022