Logo
Vytisknout stránku

Mengele a doktoři smrti - jatka březích laní a jejich nenarozených koloušků v NP Šumava (manek.blog.idnes.cz)

V NP Šumava se řádně nezpracovávají polomy, záměrně tam množí kůrovce, přestaly se pěstovat a sázet nové sazenice, les je na úbytě. Tragická, ale přijatá fakta. To vše ale trumfují jatka březích laní a jejich koloušků.


Nějaký čas se k NP Šumava už nevyjadřuji. Že jde organizace od deseti k pěti, víme již dlouho. Že tu a tam není na výplaty, že kůrovec žere další stovky hektarů lesa, že se nezpracovávají polomy a záměrně tam množí kůrovce, že se přestaly pěstovat a sázet nové sazenice, že les je na úbytě. Tragická, ale přijatá fakta. Nicméně, už se dlouho po celé Šumavě i daleko za jejími hranicemi veřejně mluví brutálních jatkách březích laní a jejich nenarozených, plně vyvinutých mláďat. Vím o tom dlouho, ale až nyní se ke mě dostaly příšerné fotografie, ale také evidenční databáze lovu Správy NP Šumava. A nedalo mi to ...

Jelení zvěř vždy byla součástí šumavského lesa. Jen v NP Šumava, který spravuje 55.000 ha lesa, se vyskytuje přibližně 1000 ks jelení zvěře, každoroční přirozený přírůst je přes 500 ks. Jediným přirozeným predátorem jelena je vlk, který se postupně na Šumavu vrací. Za poslední dva roky vlk ulovil desítky kusů jelení zvěře, což je sice více než nic, ale k efektivní regulaci počtu zvěře to nestačí. Faktem zůstává, že kromě jelenů vlci velmi rádi likvidují stáda ovcí místních farmářů, protože ulovit hloupou a bezbrannou ovci v ohradě je pořád snazší, než ulovit divokou laň nebo jelena ve volné přírodě. Ale to je jiný příběh. Jediným způsobem jak efektivně udržovat početní stavy jelení zvěře, je její redukční odstřel. Ten provádí primárně zaměstnanci NP Šumava. Bylo tomu tak po celou dobu existence NP Šumava. Každý rok se tak musí odstřelit nejméně 700 kusů, jinak by se zvěř příliš množila a svým okusem a loupáním by ničila lesy, o které nám na Šumavě má jít především.

All Rights Reserved | SvetMyslivosti.cz | Lesnická práce s.r.o.