Právo na zbraň lidem v Česku nikdo nebere, gauner se neptá. Poslanci posvětili ústavní nesmysl (hlidacipes.org)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Ústavní zákony se v Česku skutečně nepřijímají jako na běžícím pásu a změny Listiny základních práv a svobod jsou vzácné. I proto je s podivem, s jakým mediálně-společenským poklidem prošlo, když v polovině června poslanci rozhodli ústavně zaručit „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní“.
Česká Poslanecká sněmovna je plná držitelů zbrojních průkazů, myslivců, sběratelů zbraní a vášnivých střelců. Příliš nepřekvapí, že pro ústavní zákon hlasovalo 141 ze 159 přítomných poslanců, proti byli jen tři.
Roli jistě hrál i předvolební čas. Ústavní novela vychází z petice, kterou podepsalo přes sto tisíc lidí, což už je slušná síla, celkově je v Česku přes 300 tisíc držitelů zbrojního průkazu a zajímavým voličským skupinám je radno vycházet vstříc.
Právo na zbraň neprošlo
Téma se hodí před volbami i jako ukázka vzdoru proti „diktátu z Bruselu“. Idea zakotvit „právo na zbraň“ do Ústavy vznikla už počátkem roku 2017 v reakci na zbraňovou směrnici, která pořizování zbraní na evropské úrovni nově upravovala a jejímž důsledkem je česká novela zákona o zbraních účinná od letošního ledna. S žalobou na směrnici, která v českém prostředí dostala automaticky přívlastek kontroverzní, vláda u Soudního dvora Evropské unie s žalobou neuspěla.
V Česku tehdy vypukla panika, která obvykle nepřeje zdravému rozum. A tak se tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec nechal vyfotit jako kovboj s winchestrovkou a spolu s třicítkou poslanců z ČSSD, ANO, ODS a KSČM navrhl přidat do ústavního zákona o bezpečnosti České republiky právo nabývat, držet a nosit zbraně.
Neprošlo to tehdy přes Senát, který ale obratem připravil vlastní novelu – právě tu, která nyní v červnu prošla Poslaneckou sněmovnou. Jde o dosti měkčí verzi původního návrhu; přesto si zaslouží více pozornosti, než se jí dostalo.